Pákistán chce víc spolupracovat s Českem. Především v energetice

Spolupráci v energetice, ve výstavbě infrastruktury nebo ve zbrojním obchodu chce s Českou republikou rozvíjet Pákistán, o němž se hovoří jako o jedné z možných alternativ za ruský trh postižený sankcemi EU. Uvedl to pákistánský velvyslanec v Česku Tadžammul Altáf.

Ještě letos by se mělo v Praze konat Česko-pákistánské energetické fórum, v plánu jsou ministerské návštěvy z obou zemí a kontakty navazují regiony. "Začali jsme, ale ještě musíme urazit velkou cestu," říká Altáf.

Pákistán zatím nepatří mezi významné obchodní partnery Česka. Obchodní výměna s jihoasijskou zemí loni podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu dosáhla 143 milionu dolarů (3,1 miliardy Kč). Saldo vzájemného obchodu je od roku 2010 pro Česko negativní, loni činilo 63 milionů dolarů.

Česko do Pákistánu vyváží hlavně papír a lepenku, textilní stroje nebo zbraně. Šestý nejlidnatější stát světa má ale zájem především o spolupráci v energetice, neboť se potýká s energetickým deficitem okolo 6000 megawattů.

Listopadové setkání

"Naší hlavní prioritou je spolupráce se zeměmi jako Čína nebo Česká republika, aby nám dodaly své schopnosti v oblasti energetiky," uvedl Altáf. Už v listopadu by proto měl do Česka přijet pákistánský ministr pro vodní zdroje a energii Chavadža Ásif.

"Naším cílem při této příležitosti je zorganizovat společné energetické fórum, kterého by se zúčastnily přední české energetické firmy," poznamenal velvyslanec. Podle MPO by se toto setkání mohlo konat zhruba v polovině příštího měsíce.

Na příští rok se pak chystá i cesta českého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) do Pákistánu, kterého by při návštěvě měla doprovázet podnikatelská delegace. Její přípravu potvrdilo i MPO.

"Pákistán patří k tradičním obchodním partnerům Česka v Asii," řekl mluvčí ministerstva František Kotrba.

Za perspektivní obory pro rozšiřování spolupráce kromě energetiky a těžby a zpracování surovin pro výrobu elektřiny označil ochranu životního prostředí a vodní hospodářství, železniční dopravu a dopravní infrastrukturu, dodávky letecké zabezpečovací a navigační techniky, textilních a lékařských přístrojů nebo těžkých a speciálních obráběcích strojů.

Ásif je současně pákistánským ministrem obrany, a proto by se v Praze mohl setkat i se svým českým protějškem Martinem Stropnickým (ANO) a jednat s českými partnery o vojenské a zbrojní spolupráci. "Do Pákistánu vyvážíme třeba sledovací systémy. Není to z obchodního hlediska nezajímavá země," řekl ČTK prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.

Upozornil nicméně na to, že na zbrojní vývoz do Pákistánu platí některá omezení, jež například zakazují export zbraní, které by mohly být použity proti civilnímu obyvatelstvu.

Protesty a terorismus

Asijská země sousedící s Afghánistánem se totiž dlouhodobě potýká s vnitřními bezpečnostními problémy a s terorismem, v minulých týdnech jí otřásaly také protivládní protesty. To má podle Altáfa negativní vliv i na obchodní kontakty a odrazuje turisty.

"Jsme si vědomi toho, že když u nás panuje nebezpečná situace, nepřijde sto procent investorů," uvedl velvyslanec s tím, že pákistánská vláda dělá vše pro zajištění bezpečnosti v zemi a většina ekonomických metropolí Pákistánu je podle něj bezpečná.

Připomněl, že Evropská unie od letoška zařadila Pákistán na svůj seznam Všeobecného systému celních preferencí (GSP) v režimu Plus, který rozvojovým zemím poskytuje nižší nebo nulové celní sazby. Tento rok Islámábád také podepsal s ČR dohodu o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům u daní z příjmu.