Malí a střední exportéři neřídí svá rizika. Je to drahé, tvrdí

Zkušenosti malých a středních podniků se zajištěním svých exportních zakázek jsou malé. Jejich postoj k zajištění se proti obchodním a kurzovým rizikům je totiž do velké míry zdrženlivý. Z výsledků průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) vyplývá, že exportní rizika podniky buď vůbec nevidí, nebo jim zajištění se proti nim přijde zbytečné, drahé a složité. 

Proti obchodním rizikům se zajišťuje jen 40 procent malých a středních exportérů a přestože většina exportních společností logicky převádí v rámci transakcí peníze z jedné měny do druhé, proti kurzovému riziku se zajišťuje jen necelá třetina z nich. Bankovními instrumenty pak čtvrtina. 

O měnovém zajištění typicky rozhoduje finanční nebo generální ředitel. Preferovaný způsob uzavření zajištění je po telefonu. Zdeněk Lust, manažer Obchodů s korporátními klienty KB, komentuje: "Dříve se zajištění tržních rizik týkalo jen největších firem, ale postupem času - a pochopitelně i vlivem událostí na trhu - se začaly běžně zajišťovat střední firmy a v současné době tento trend pokračuje i k menším podnikům. Řekl bych, že intervence ČNB ho trochu přibrzdila." 

Kouzlo přidané hodnoty

Důležitá je i zmínka, že firmy vnímají zajištění se proti riziku jako drahý prostředek. To je signál, že exportéři pracují s malou přidanou hodnotou, která neumožňuje dále zatěžovat firmu poplatky. "Firmy by měly zejména na mimoevropské trhy exportovat zboží s vyšší přidanou hodnotou a tím i vyšším obchodním rozpětím, do kterého se pak vejdou všechny zajišťovací prostředky," říká Jitka Haubová z KB.

Karel Havlíček k tomu dodává: "To je ten problém, proč se firmy nechtějí zajišťovat proti rizikům. Ony nejsou naivní, že by si rizika vůbec neuvědomovaly či si je nepřipouštěly. Umí si spočítat, že je to pro ně drahé. Ví, kolik stojí zajišťovací instrumenty. Ví, že spolknou až polovinu z pětiprocentního obchodního rozpětí s jakým na dané trhy dodávají. Proto do zemí typu Ruska nedoporučuji jít tím 'obratovým způsobem', ale soustředit se na vyšší přidanou hodnotu a z ní si pak 'uloupnout' část na zajišťovací prostředky."

Vzájemné sankce mezi EU a Ruskem zasáhnou dle AMSP ČR podnikání přibližně pětiny malých a středních podniků (SME), z větší části navíc pouze nepřímo. 74 procent SME se domnívá, že je sankce neovlivní. Je tedy evidentní, že firmy nemají hlavní problém s přímým vývozem do Ruska, respektive jeho nahrazením, ale spíše mají strach, jak se sankce dotknou jejich obchodních partnerů v Evropě.