Firmy často chybují v účetní závěrce. Přinášíme rady, jak se toho vyvarovat

Blížící se konec roku přináší účetním jednotkám mimo jiné i povinnost sestavit účetní závěrku. Ta vytváří komplexní obraz o účetní jednotce a jejím hospodaření za období, ve kterém je účetní závěrka zpracovaná. Nesprávné sestavení nebo opomenutí úkonů, které s účetní závěrkou souvisejí, může vést k chybnému stanovení hospodářského výsledku a zkresleným informacím.

Chybovosti se lze vyhnout hlavně tím, že si na celý proces účetní jednotka nechá dostatek času. "Předpokladem pro úspěšné zvládnutí všech činností spojených s účetní závěrkou, je dělat kontroly rozvahových účtů – takzvaná dokladová inventarizace – v průběhu účetního období tak, aby se nedělaly pouze jednou za účetní období, ale minimálně dvakrát z důvodu možných problémů a nevyřešených záležitostí, na které již může být pozdě na konci účetního období," vysvětluje Stanislav Jonáš, accounting & payroll department leader z poradenské skupiny Apogeo Group. 

Dalším předpokladem je začít včas řešit provedení fyzických inventur majetku a zásob, to znamená čtyři měsíce před koncem účetního období. 

Podnikatelé vesměs chybují nejvíce v tom, že do účetního výsledku hospodaření nezahrnou všechny relevantní údaje – třeba opravné položky k majetku, zásobám po lhůtě trvanlivosti či k pohledávkám po splatnosti. Nebo vynechají dohadné položky na již poskytnuté služby, ještě však nevyfakturované k datu účetní závěrky.

Jonáš dodává: "Jelikož z účetního výsledku hospodaření vychází jako ze základu daňový výsledek hospodaření, tak v případě, že účetní závěrka neobsahuje vše podstatné a účetní výsledek hospodaření byl vypočten nepřesně, bude i daňový výsledek hospodaření nepřesný."

Chyba se dá napravit

Pokud se skutečně účetní jednotce podaří v účetní závěrce udělat nějakou chybu, není ještě nic ztraceno. Opravu účetní závěrky lze provést do zákonného termínu podání přiznání k dani z příjmů – tedy do tří měsíců po skončení účetního období. V případě využití služeb daňového poradce či auditora pak do šesti měsíců po skončení účetního období.

"Po těchto termínech většina účetních jednotek 'opravovala' chyby z předchozích účetních období proúčtováním v aktuálním účetním období a s uvedením komentáře v příloze k roční účetní závěrce. Od roku 2013 nám to i legálně umožňuje novela vyhlášky číslo 500/2002 pro podnikatele, která stanovila pro takovéto opravy institut 'Jiný výsledek hospodaření'," nastiňuje David Mejsnar, consultant tax & transaction z poradenské skupiny Apogeo Group.

Z pohledu daňového lze opravu chyb řešit formou opravného daňového přiznání, pokud ještě neuplynul termín pro podání řádného daňového přiznání. Pokud již tato lhůta uplynula, opravu je nutno řešit podáním dodatečného přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, ke kterému se chyba vztahuje, pokud ovšem ještě běží lhůta pro vyměření daně, která je standardně tři roky od termínu pro podání daňového přiznání.

Jonáš upozorňuje: "Zatímco z podání opravného daňového přiznání žádná sankce nevzniká, z dodatečného vyplynout může, a to při zvýšení daňové povinnosti. Dodatečné daňové přiznání lze však podat také na nezměněnou daňovou povinnost, dokonce i na nižší, což však často znamená zvýšenou pozornost finančního úřadu."