Limity těžby v Bílině zřejmě padnou. O dolu ČSA jednáme, říká Mládek

Stát v Ústeckém kraji s největší pravděpodobností prolomí limity těžby hnědého uhlí u dolu Bílina, kde si to nevyžádá zásah do lidských sídel. V případě dolu ČSA se uvažuje o úpravě limitů bez bourání obcí Černice a Horní Jiřetín. Novinářům v Mostě to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Organizace Greenpeace oceňuje, že chce ministr obce zachovat, omezené prolomení limitů ale považuje za nereálné. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) tvrdí, že před prolomením limitů musí být jasné, zda bude mít uhlí využití.

Vláda by se podle Mládka měla v rámci posuzování surovinové politiky státu limity těžby zabývat v březnu. Ministr také hodlá navrhnout desetinásobné zvýšení náhrad obcím, kterých se těžba dotýká. Mládek se v Mostě setkal se zástupci společnosti Severočeské doly ze skupiny ČEZ, odboráři a představiteli měst a obcí, kterých by se změny mohly dotknout. "Jednání mne utvrdila v přesvědčení, že varianta posunutí limitů pouze na dole Bílina se jeví jako nejvhodnější," uvedl.

Ministr připomněl, že v případě dolu Bílina se prolomení limitů dlouhodobě připravuje ve spolupráci a shodě s okolními obcemi. "Takže nevidím žádnou překážku," dodal. Prolomení limitů podle něj zajistí práci pro další generaci lidí v letech 2030 až 2055. Změna navíc zajistí teplo pro čtyři miliony lidí závislých na centrálních výtopnách na hnědé uhlí, dodal.

Prolomení limitů v Bílině vítá i vedení Severočeských dolů, kterým důl patří. "Znamenalo by to jistotu za rok 2030, což je pro nás z hlediska udržení zaměstnanosti klíčové," řekl nový ředitel společnosti Ivo Pěgřímek. Severočeské doly ke konci roku propustily zhruba 230 lidí, nyní tak mají asi 2700 zaměstnanců. Letos firma další snižování stavů nechystá.

Zatímco u dolu Bílina panuje shoda, v případě dolu ČSA patřícího společnosti Severní energetická není prolomení limitů těžby vůbec jisté. Pokud se tak přece jen stane, je podle Mládka pravděpodobnější varianta pouze částečného prolomení a zachování Horního Jiřetína. "Pro velké prolomení nevidím politickou vůli," uvedl ministr.

Šéf resortu se ohledně limitů na dole ČSA začátkem března chystá na jednání se zástupci Litvínova a Horního Jiřetína, jejichž představitelé jsou dlouhodobými odpůrci rozšíření těžby. V případě prolomení limitů by se hrana těžební jámy dostala jen několik set metrů od hranic Litvínova. Mládek chce jednat i s představiteli Ústeckého kraje a také těžební společnosti.

Částečné prolomení limitů na dole ČSA totiž může být problematické i z ekonomického hlediska. Není jisté, zda by těžba vyžadující rozsáhlou přípravu byla vůbec rentabilní. "Na těžbu jsme připraveni. Důležité je, aby rozhodnutí padlo včas, ideálně ještě letos," řekla mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) musí být před případným prolomením limitů jasné, zda je uhlí potřeba. "Musíme si být jisti, že to uhlí opravdu potřebujeme, kdy ho budeme potřebovat a na co ho budeme potřebovat. Využití uhlí ze severočeského dolu tím způsobem, že ho vytěžíme, spálíme, vyrobíme z něj elektřinu a tu vyvezeme, navíc za malé peníze, protože dnes jsou ceny velmi nízké, je prostě nejhorší způsob použití tohoto uhlí," řekl ČTK Brabec s tím, že návrhy ministra Mládka ještě detailně nezná.

Zástupci organizace Greenpeace oceňují, že Mládek odmítá plány na zbourání Horního Jiřetína a Černic, ale návrh na omezené prolomení limitů považují za překombinovaný. "Pokud víme, nikdo o podobnou variantu nestojí. Než by se Tykač (majitel těžební firmy Czech Coal) prokopal k uhlí pod Kopistskou výsypkou, která je navíc chráněná jako přírodní památka, musel by nejprve skoro 20 let těžit hlínu. Jiřetínským by se velkorypadla sice vyhnula, tisíce lidí by ale pořád žily v extrémně znečištěném prostředí," sdělil ČTK Jan Rovenský z Greenpeace.

Krajské referendum ohledně prolomení limitů by podle Mládka přicházelo v úvahu pouze v případě jejich velkého prolomení zahrnujícího likvidaci Horního Jiřetína. Podle Mládka však v současné době existují pouze dvě reálné varianty prolomení limitů. Buď budou upraveny jen na dole Bílina, nebo na Bílině a jen částečně na dole ČSA.

Mládek hodlá vládě navrhnout také zvýšení kompenzací obcím, kterých se těžba dotýká, a to ze současných 100 korun na 1000 korun z hektaru dobývacího prostoru nacházejícího se na jejich území. Opatření by podle Mládka mohlo začít platit už letos.

Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách zaručující městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, byly stanoveny usnesením vlády v roce 1991. "Jejich absolutní zachování považuji v současné době za nerozumné," uvedl Mládek. O tom, že se v Česku limity těžby uhlí "dříve či později" prolomí, je přesvědčen prezident Miloš Zeman. Ten v říjnu uvedl, že by podpořil referendum v Ústeckém kraji, které by otázku platnosti limitů řešilo.