Budu nemilosrdný vůči bohatým, prohlásil řecký ministr financí Varufakis

Řecký ministr financí Janis Varufakis v sobotu slíbil, že bude "nemilosrdný" vůči "těm, kteří mohou platit", a nevyloučil možnost zavedení "zvláštní daně" pro bohaté, aby zajistil vyrovnaný rozpočet. Varufakis se tak vyjádřil v řecké televizi Skai.

"Zavázali jsme se mít rozpočty v rovnováze. Pokud budu nucen zavést zvláštní daň, udělám to, ale bude to pro ty, kteří si mohou dovolit platit. Nebudeme požadovat peníze po těch, kteří trpí," řekl ministr. "Máme zájem o ty, kteří mají peníze a nikdy neplatili. Jsou naším cílem a my budeme nemilosrdní," dodal.

"Chceme najít řešení, jak přimět platit ty, kteří mají peníze," řekl také s tím, že v tomto ohledu čeká i spolupráci evropských partnerů, kteří by měli dorážet na svoje společnosti unikající zdanění, místo toho, aby jen udělovali Řecku lekce.

Premiér Alexis Tsipras v pátek ohlásil první soubor opatření v boji proti daňovým únikům a za zvýšení státních příjmů. Dosáhnout toho chce tím, aby daňoví poplatníci dostali možnost hradit svoje nedoplatky postupně, a stát měl tak zajištěnou hned aspoň část peněz.

Nahromaděné nedoplatky řeckých daňových poplatníků dosáhly 76 miliard eur (dvou bilionů korun) a každý měsíc dál rostou kvůli ekonomickým potížím domácností a firem.

Varufakis se také zmínil o problému špatných úvěrů, které zatěžují rozpočty bank. Podle něj by bylo řešením použít 11 miliard eur z řeckého fondu pro finanční stabilitu, které jsou určeny k vytvoření banky pro špatné úvěry. To by ostatním bankám uvolnilo ruce k vyřešení problému likvidity na finančním trhu a k tomu, aby opět plnily svou základní funkci - tedy zase půjčovaly firmám.

Varufakis také dnes zpochybnil výši dluhu, který Řecko má u Evropské centrální banky (ECB) a který je splatný v červenci a srpnu. Dluh dosahuje 6,7 miliardy eur a vznikl skoupením řeckých dluhopisů bankou kolem roku 2010, kdy bylo Řecko nuceno přijmout první záchranný program mezinárodních věřitelů. Tvrdil, že Atény "proti tomu budou bojovat". "Pokud bychom měli peníze, platili bychom. Oni vědí, že my je ale nemáme," prohlásil.

Minulý týden se podařilo Řecku a jeho partnerům z eurozóny prodloužit program mezinárodní úvěrové pomoci o čtyři měsíce. Atény musejí ale dál pokračovat v opatřeních zajišťujících tvorbu primárního přebytku v rozpočtu, tedy bez započítání splácení dluhových úroků, a umožňujících splácení dluhů věřitelům, tedy eurozóně a Mezinárodnímu měnovému fondu.

Ve svém projevu před ústředním výborem strany radikální levice Syriza premiér Alexis Tsipras dnes zopakoval, že jednání s evropskými partnery byla "velmi těžká" a řečtí vyjednávači byli vystaveni "obrovskému tlaku". Dodal, že "tvrdá bitva bude pokračovat".

"Tlak na Řecko měl charakter vydírání, byli jsme na minovém poli, konzervativní síly (v Evropě) se nás snažily chytit do pasti, aby nás dovedly k rozpočtovému udušení," citovala premiéra agentura AFP.

Tsipras obvinil Španělsko a Portugalsko, že stojí v čele konzervativního spiknutí s cílem svrhnout jeho vládu bojující proti úsporným opatřením. Zdůvodnil to tím, že se vlády v Madridu a Lisabonu obávají konkurenčních radikálních sil. Španělsko čekají parlamentní volby koncem roku a vládu ohrožuje protestní hnutí Podemos, které má se stranou Syriza mnoho společného.

Tsipras podle agentury Reuters odmítl kritiku, že Atény kapitulovaly při vyjednávání s eurozónou, aby si zajistily prodloužení programu pomoci. Poukázal na rozladěnost mezi německými konzervativci, která podle něj dokazuje, že řecká vláda si na eurozóně vydobyla ústupky.

"Všichni ti, kteří se domnívají, že se dáme na útěk, budou zklamáni," řekl. Znovu zopakoval, že Řecko nepřijme třetí plán pomoci poté, co ten stávající, který byl prodloužen, vyprší v červnu.

O třetím programu jako o takřka hotové věci hovoří německá média, podle nichž půjde o pomoc v hodnotě 30 miliard eur (826 miliard korun). Z evropských politiků se o potřebě dalšího programu zmínil irský ministr financí.