Míra nezaměstnanosti v eurozóně v klesla na 11,2 procenta, v Česku stoupá

Míra nezaměstnanosti v eurozóně v lednu klesla na 11,2 procenta z prosincových 11,3 procenta. Dostala se tak na nejnižší úroveň od dubna 2012. Vyplývá to z pondělních údajů statistického úřadu Eurostat. V celé Evropské unii míra nezaměstnanosti klesla rovněž o 0,1 procentního bodu a dostala se na 9,8 procenta.

V České republice míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu zůstala na prosincových 5,9 procenta. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od čísel Úřadu práce ČR. Podle těch se míra nezaměstnanosti v Česku v lednu zvýšila na 7,7 procenta z prosincových 7,5 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, zatímco Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Eurostat odhaduje, že v celé Evropské unii bylo v lednu bez práce 23,815 milionu lidí. Ve srovnání s prosincem se tak jejich počet snížil o 156 000. V samotné eurozóně počet nezaměstnaných klesl o 140 000 osob na 18,059 milionu.

"Další pokles nezaměstnanosti by měl být vzpruhou pro spotřebitele v eurozóně. Ti těží rovněž z růstu kupní síly plynoucího z deflace," řekl agentuře Reuters ekonom Howard Archer ze společnosti IHS Global Insight.

Eurostat v samostatné zprávě uvedl, že spotřebitelské ceny v eurozóně se v únoru podle prvního odhadu meziročně snížily o 0,3 procenta po lednovém poklesu o 0,6 procenta.

Nejpříznivější situace na trhu práce byla začátkem roku v rámci EU v Německu, kde míra nezaměstnanosti činila 4,7 procenta. Nejvyšší míru nezaměstnanosti, a to 23,4 procenta, zatím za leden vykazuje Španělsko. K dispozici nicméně ještě nejsou lednové údaje z Řecka. Tam podle posledních dostupných čísel míra nezaměstnanost v listopadu dosahovala 25,8 procenta.

Mezinárodní organizace práce (ILO) v lednu uvedla, že plán Evropské komise na podporu investic by mohl v Evropě do roku 2018 vytvořit až 2,1 milionu nových pracovních míst. Investiční plán, který představil šéf komise Jeane-Claude Juncker, by měl do evropské ekonomiky v příštích třech letech dostat 315 miliard eur (8,7 bilionu Kč). Základem plánu je budoucí Evropský fond strategických investic (EFSI).