Kampaň "Hlavou to nešlo" novinářům představily zástupkyně pořádající společnosti Gender Studies. Letáky s portrétem ženy v červené boxerské helmě budou od nynějška měsíc k vidění v městské dopravě v Praze a Brně.

Skleněný strop patří mezí základní genderové pojmy. Jde o neviditelnou bariéru v kariérním postupu žen, kterou vytvářejí tradiční postoje, stereotypy i snahy namířené proti úsilí žen dostat se na žebříčku výš. Je to hranice, kam až jsou ženy "vpuštěny", popsal jev statistický úřad.

"Ženy ve firemní hierarchii mohou růst jen do určité výše. Pak je jejich postup ztížený nebo dokonce nemožný. Na nejvyšší pozici sice dohlédnou a mají pro ni předpoklady, ale mají malé šance se na ni dostat. Narazí na skleněný strop," tvrdí manažerka projektu Jitka Hausenblasová a doplnila: "O obsazení vysokých postů rozhoduje vedení firem. V něm bývají většinou muži a ti určí, koho mezi sebe pustí. Zásadní rozhodnutí se také mnohdy dělají na neformální půdě, tedy třeba na golfu.

Podle zástupkyň Gender Studies bývá skleněný strop někdy i v hlavách žen. Obávají se třeba, že by očekávané vysoké nasazení nemohly nabídnout. "Kvůli rodině nemohou v práci být 24 hodin denně. Je to ale stereotyp. Ani muž 24 hodin nedělá," podotkla manažerka projektu.

Řešením by mohly podle pořadatelek kampaně být kvóty. Toto opatření ale v Česku příliš podporu nemá. Podle manažerky projektu by pomohl i transparentní systém výběru lidí do vysokých pozic s jasnými kritérii. Také složení výběrových komisí by mělo být pestré. Často v nich totiž sedávají jen muž. Účinné je i nastavení kariérního řádu s pravidly pro povýšení. Studie ukázaly, že pestřejší firmy bývají stabilnější a je u nich menší riziko neúspěchu, řekly zástupkyně Gender Studies.

Analýza z projektu Diverzita 2013+ ukázala, že Česko má ve srovnání s jinými státy malé zastoupení žen ve vedení společností. V dozorčích radách 13 firem, které obchodují na burze, měly ženy 4,7 procenta křesel. V představenstvech ženám připadalo 12,6 procenta míst. Ve 33 státních podnicích mají ženy v dozorčích radách 18,6 procenta křesel. Státní podniky vedlo či v nich šéfa zastupovalo 9,5 procenta žen.