Němci s napětím sledují, jak zatmění Slunce zahýbe energetickou sítí

Německé energetické firmy a provozovatelé přenosových sítí s napětím sledují, jak páteční částečné zatmění Slunce ovlivní energetickou soustavu. Ačkoli podle odborníků nehrozí riziko většího výpadku dodávek elektrické energie, je situace pro Němce v mnoha ohledech nová, protože Německo v posledních letech zažilo boom výstavby nových solárních zdrojů.

Po 9:30, kdy zatmění v Německu začalo, se během 75 minut výkon solárních zdrojů postupně sníží ze 16 000 na 7500 megawattů. Efekt astronomického jevu bude o to větší, že panuje jasné počasí, upozornil Günter Scheibner z vedení provozovatele přenosových sítí 50Hertz. Podle něj jsou všichni zúčastnění na tuto situaci dobře připraveni, přesto ale budou vývoj dodávek sledovat s napětím.

Dirk Biermann z 50Hertz tvrdí, že pro německé energetické firmy jde o první ostrý test tak rozsáhlého výpadku solárních zdrojů. Při posledním srovnatelném zatmění Slunce v roce 1999 totiž v zemi prakticky žádné solární elektrárny nebyly, od té doby ale vznikla zařízení s instalovaným výkonem 39 000 megawattů. V pátek v poledne by za jasného počasí dodávaly do sítě 22 000 megawattů energie, což odpovídá výkonu zhruba 15 jaderných elektráren.

Čtyři největší provozovatelé přenosových sítí v Německu si kvůli zatmění vytvořili energetickou rezervu 3800 megawattů, aby mohli pokrýt případné výpadky. Podle společnosti 50Hertz to firmy stálo asi 3,5 milionu eur (96 milionů Kč).

Podle Biermanna jsou všichni maximálně připraveni a v krizových scénářích zohlednili i velmi nepravděpodobné události, jakou by byl třeba výpadek některé z velkých elektráren. Zákazníci si prý proto dramatického poklesu výkonu fotovoltaických elektráren nevšimnou.

České sítě obstály bez problému

Páteční částečné zatmění slunce negativně neovlivnilo ani českou energetickou soustavu. Výjimečný stav zvládla bez problému. "Kvalita dispečerského řízení v celé kontinentální Evropě byla snad ještě lepší, než při standardních podmínkách,“ shrnuje předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.

Pro dispečery byl klíčový moment, kdy se navracel výkon fotovoltaických elektráren při skončení astronomického úkazu. Výkon poklesl z 1260 MW na 500 MW. Poté se znovu navýšil na 1580 MW. ČEPS až na výjimečné případy nemusela aktivovat dodatečné výkony. Ta dala několik milionů korun na nákup dodatečných rezervních výkonů pro vykrytí případných odchylek. Předem se hovořilo o riziku, že by se mohly nakumulovat výpadky konvenčních elektráren. Stejně tak by na českou síť měla vliv i eventuální porucha v zahraničí.