Deficit veřejných financí vzrostl na dvě procenta. Hlavně kvůli vyšším investicím

Deficit veřejných financí loni stoupl na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 1,16 procenta.

Český statistický úřad dále ve zveřejněné zprávě uvedl, že za meziročním prohloubením deficitu stojí především vyšší investiční výdaje ústředních i místních vládních institucí, které vzrostly o více než 17 procent. Na deficitu se taktéž významně podílí tříprocentní růst nominálních výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí. 

Zanedbatelná není ani výplata klientům z Fondu pojištění vkladů za rok 2014, která se do deficitu promítla částkou 14 miliard korun. Fond pojištění vkladů, Českomoravská záruční a rozvojová banka a EGAP byly do statistiky nově zařazeny na základě doporučení Eurostatu. Tím došlo k prohloubení deficitu o 0,3 procentního bodu.

Ministerstvo financí upozornilo, že statistiky ovlivnilo meziročně nižší inkaso daně z tabákových výrobků v důsledku omezení předzásobení a deficit zdravotních pojišťoven, který proti přebytku 0,9 miliardy korun v roce 2013 dosáhl v roce 2014 deficitu 2,7 miliardy korun. 

Mezi pozitivní jednorázové vlivy pak dle vyjádření úřadu patřil výnos z prodeje licencí mobilním operátorům ve výši 8,5 miliardy korun. V letošním deficitu, který by měl klesnout na 1,9 procenta HDP, se podle MF jednorázově promítne pronájem nadzvukových letadel Gripen za 10,5 miliardy korun.

Přestože vypadají údaje o hospodaření veřejného sektoru podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška přijatelně, neměly by vytvářet zdání, že je prostor pro výrazné zvýšení výdajů ze státní pokladny.

"Stát by si měl snižováním schodků v této ekonomicky příznivé době vytvářet rezervu na zvýšení výdajů pro případ, že se stav ekonomiky v dalších letech nečekaně zhorší," uvedl Sobíšek.

Vládní instituce by tak i podle hlavního ekonoma Roklenu Lukáše Kovandy měly být ohledně stabilizace deficitu za současných poměrně příznivých podmínek ambicióznější.

Celkový veřejný dluh v poměru k HDP podle středečních čísel ČSÚ loni klesl na 42,6 procenta z předloňských 45 procent.

Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP. Pokles byl podle ČSÚ způsoben růstem ekonomiky a stabilní úrovní státního dluhu. Letos ministerstvo financí čeká další pokles veřejného dluhu na 40,9 procenta HDP. 

Důvodem poklesu veřejného dluhu bylo podle analytika Komerční banky Marka Dřímala především čerpání rezervy při pokrytí schodku státního rozpočtu v loňském roce. Nebyl proto vytvořen nový dluh.

"Podobný vývoj očekáváme i v letošním roce, v tom příštím ale předpokládáme, že se rezerva vyčerpá. Poměr dluhu k HDP by měl proto opět začít stoupat," uvedl Dřímal.