Čína chce jüan jako světovou rezervní měnu, Spojené státy jsou proti

Čínský jüan je o něco blíže tomu stát se světovou rezervní měnou. Představitelé mezinárodních finančních trhů předpokládají, že by se plán Číny připojit se k takzvané "první lize" Mezinárodního měnového fondu (MMF) mohl naplnit již ke konci letošního roku. O ambicích nového měnového hráče v oblasti finančních rezerv informovala i agentura Reuters. 

Ne všichni jsou z případných vyhlídek Pekingu nadšeni. Platí to zejména pro Washington a New York, kde sídlí MMF, který je prodlouženou ekonomickou ruku Spojených států. Připojení jüanu mezi rezervní světové měny by totiž Číňanům garantovalo účast v takzvaném koši Zvláštních práv čerpání (SDR), do kterého spadají pouze americký dolar, euro, japonský jen a britská libra.

Americký ministr financí Jack Lew po svojí nedávné návštěvě Pekingu uvedl, že jüan není připraven připojit se ke strategickým rezervám MMF, ze kterých fond půjčuje peníze ekonomikám ve finančních potížích. "Jüan musí projít reformami a větší liberalizací, aby tohoto standardu dosáhl, a my podporujeme proces dokončení těchto nezbytných reforem," sdělil Lew ve své úterní řeči v San Francisku.

Jüan, též známý jako renminbi nebo RMB, je již nyní pátou nejvíce používanou obchodní měnou. Peking teď usiluje o zařazení své měny na globální kapitálové trhy. 

"Německá strana při současných kritériích podporuje čínský cíl připojit RMB ke koši SDR," uvedl Joachim Nagel z bankovní rady německé centrální banky. I další hlavní evropské ekonomiky Británie, Francie a Itálie podporují připojení jüanu. Pokud se Čína chce k rezervním měnám připojit, musí v průběhu roku Mezinárodnímu měnovému fondu ještě předložit pětiletku.

Postoj Japonska a Spojených států je podle Reuters zdrženlivější. A také podle některých bankéřů není čínská měna na strategický skok ještě připravena.

Mezinárodní měnový fond se žádostí Číny začne zabývat na svém květnovém zasedání. Rozhodnutí o případném připojení má padnout v listopadu.

Čínský premiér Li Kche-čchiang minulý měsíc požádal šéfku IMF Christine Lagardeovou o zařazení jüanu do koše SDR. Přislíbil urychlení kroků k "základní konvertibilitě" a dodal, že Čína chce hrát aktivní roli při mezinárodních snahách o udržování finanční stability.

Rozfázovaný vstup

Zdroj blízký Evropské centrální bance (ECB) pro Reuters uvedl, že zařazení jüanu do SDR koše může mít několik fází. Čínská měna musí splnit základní kritérium v podobě "volné použitelnosti", což západní bankéři chápou jako plnou konvertibilitu.

Podle Reuters dělá americký Kongres všechno pro to, aby pozdržel ratifikaci reformy hlasovacích pravidel MMF z roku 2010, která garantují Číně a dalším rozvíjejícím se trhům větší slovo. Na druhou stranu Londýn se chce stát hlavním centrem mezinárodního obchodování jüanu a podobnou ambici mají i Němci, kteří by jüan rádi obchodovali ve Frankfurtu, kde sídlí i ECB.

Pozici Spojených států v tomto "sporu" navíc oslabilo rozhodnutí strategických evropských a asijských partnerů připojit se k projektu Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB), kterou "založila" Čína. Světová banka a Asijská investiční banka, kterým dominují USA a Japonsko, v AIIB spatřují nevítanou konkurenci v pacifickém regionu.

Spíše než blokovat vstup jüanu na finanční trhy se Spojené státy soustředí na dodržování kritérií MMF. "Čína musí úspěšně dokončit náročné reformy jakými jsou liberalizace kapitálového účtu a úrokových sazeb a musí zavést tržně orientovaný směnný kurz," řekl Jack Lew. Zmínil také potřebu finančních regulací a zvýšeného dohledu nad čínskou měnou. Testem pro renminbi bude především tlak trhů po silné čínské měně.

Renminbi ve svých rezervách dnes uchovává více než 60 centrálních bank, přičemž offshore transakce jüanu jen za poslední rok stouply o 350 procent.