Řecko musí sáhnout na poslední rezervy. Jinak nevyplatí důchody a mzdy státním zaměstnancům

Řecká vláda musí využít posledních zbytků hotovostních rezerv, aby byla schopna na konci tohoto měsíce vyplatit důchody a mzdy státních zaměstnanců.

Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný vysoký činitel řeckého ministerstva financí, ministerstvo ale tuto informaci popřelo.

Evropská centrální banka (ECB) podle dalších zdrojů zkoumá scénář, kdy by řecká vláda po státním bankrotu začala vyplácet státním zaměstnancům namísto eur dlužní úpisy, čímž by v zemi v podstatě vznikla paralelní měna.

Samotné vládě dojde podle zdroje z ministerstva hotovost po 20. dubnu, od různých státních fondů a organizací si ale ještě bude moci půjčit poslední dvě miliardy eur (55 miliard korun).

Vláda si už několik měsíců vypomáhá krátkodobými půjčkami od státních institucí a využívá například rezerv aténského metra, úřadu práce, fondu pro sanaci bank, a dokonce i evropských zemědělských dotací pro řecké farmáře.

Pro poslední hotovostní rezervy si vláda údajně může jít do několika penzijních fondů a regionální správy.

"Je to poslední zbytek hotovosti, kterou řecký stát má," řekl činitel, který si nepřál být jmenován.

"Zprávy tiskových agentur o hotovostních rezervách státu jsou nepodložené a my je kategoricky odmítáme," uvedlo ministerstvo financí bez dalších informací.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu.

Od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (asi 6,6 bilionu korun).

Země už od února tohoto roku jedná s mezinárodními věřiteli o uvolnění posledních 7,2 miliardy eur z druhého záchranného balíku, vláda ale musí nejprve předložit program reforem. Zatím však nepřišla s ničím, co by věřitelé považovali za přijatelné.

Pokud se Řecko v brzké době s věřiteli nedohodne, už mu zřejmě nezbudou peníze na další splátku dluhu u MMF. Do 12. května musí fondu uhradit 950 milionů eur a pravidelné daňové příjmy na to zřejmě vládě stačit nebudou.

Řecko letos musí Mezinárodnímu měnovému fondu z prvního záchranného balíku z roku 2010 splatit celkem přes devět miliard eur (přes 247 miliard korun). Atény minulý týden uhradily fondu dluh kolem 450 milionů eur, už tehdy ale někteří členové vlády splátku vzhledem ke zhoršeným finančním možnostem země zpochybňovali.

Řečtí činitelé sice neustále zdůrazňují, že s vyhlášením platební neschopnosti se rozhodně nepočítá, řecký premiér Alexis Tsipras ale v nedávném dopise německé kancléřce Angele Merkelové uvedl, že platby mezd a důchodů budou mít přednost před splácením dluhů.

Kdyby Atény skutečně daly přednost domácím platbám a nesplatily by včas dluh vůči MMF, musela by ECB zastavit přísun eur do řeckých bank. V té chvíli by vláda mohla začít vyplácet své zaměstnance namísto eur obchodovatelnými dlužními úpisy, které by se v podstatě staly virtuální druhou měnou v zemi. Uvádí se to podle zdrojů Reuters v analýze skupiny, která se v ECB zabývá nepříznivými scénáři.

Podle expertů z ECB by takový scénář mohl ohrozit budoucnost Řecka v eurozóně. Odhadují, že vládní úpisy by mohlo místo eur dostávat až 30 procent Řeků. Z kurzu, v němž by se tyto papíry směňovaly za eura, by pak podle některých ekonomů mohl vzejít zárodek hodnoty staronové řecké měny.

Podle expertů ECB by to znamenalo v podstatě "Grexit" (odchod Řecka z eurozóny), protože takový systém by v rámci společné měny nemohl fungovat. "V podstatě by tím byli venku z eurozóny," řekl jeden z expertů.

Zástupci Řecka a věřitelů se mají v sobotu znovu sejít v Bruselu k novému kolu jednání.

To má připravit půdu pro dohodu na klíčovém zasedání ministrů financí eurozóny, které se koná 24. dubna v Rize. Podle dosavadních vyjádření zatím žádná dohoda na obzoru není.