Řecko dál saje peníze na chod státu z místní samosprávy. USA varují před jeho vystoupením z eurozóny

Řecká vláda, která se potýká s rostoucím nedostatkem peněz, zabírá veškerou volnou hotovost na všech stupních státní správy a státních institucí, mimo jiné i nemocnic a škol. 

Podle řeckých médií se ale proti převodům finančních prostředků do centrální banky zdvihl mohutný odpor, zejména v krajích a obcích, jejichž činnost je tak ochromena. Starostové na úterním mimořádném zasedání vládu varovali, že se nedobrovolnému záboru peněz hodlají bránit u soudu.

Vláda chce svým pondělním nařízením získat až 2,5 miliardy eur (68,6 miliardy korun), jimiž chce na konci tohoto měsíce pokrýt povinné výdaje v podobně důchodů, mezd státních zaměstnanců a sociálních dávek. Celkem jde o 1,9 miliardy eur.

V krajské a městské správě vyvolalo nové opatření pozdvižení. Zejména starostové, kteří nejsou vázáni stranickou disciplínou k vládní ostře levicové formaci SYRIZA, si neberou servítky a hovoří o návratu o léta zpět a o ničení autonomie regionů a měst.

Podle listu Kathimerini si tak vláda prodlužuje po finanční stránce život nejméně do 11. května, kdy má opět zasedat euroskupina, tedy ministři financí zemí platících eurem. V té době už by mělo - alespoň podle očekávání Atén - padnout konečné rozhodnutí o uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ze záchranného programu pro Řecko. Původně mělo být rozhodnuto do 24. dubna.

Blokace finančních prostředků ze státní správy a institucí měla být původně dvoutýdenní s úrokem 2,5 procenta.

Náměstek ministra financí Dimitris Mardas ale upozornil, že bude trvat dva měsíce.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v úterý ve Vídni na Řecko znovu naléhal, aby zvýšilo úsilí o dohodu s eurozónou, protože zatím prý v této záležitosti příliš nepokročilo.

Eurozóna koncem března souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením programu, výplatu peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Silně zadlužená země přitom tyto peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

Správa se tak ocitá zcela bez prostředků a nemůže pokračovat prakticky v žádné započaté činnosti.

Šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že očekává uzavření nové dohody mezi Řeckem a jeho věřiteli v příštích týdnech. Dodal, že setrvání Řecka v eurozóně je v zájmu této měnové unie, země však podle něj musí plnit své závazky.

Jason Furman, který je hlavním ekonomickým poradcem prezidenta Spojených států Baracka Obamy, řekl v rozhovoru s agenturou Reuters, že případný odchod silně zadluženého Řecka z eurozóny by znamenal značná rizika pro světovou ekonomiku a nikdo by se neměl spoléhat na to, že finanční trhy již možnost takového vývoje plně započítaly do cen. 

Furmanovy výroky kontrastují s názory německého ministra financí Wolfganga Schäubleho. Ten nedávno v New Yorku prohlásil, že rizika spojená s odchodem Řecka z eurozóny jsou omezená a že finanční trhy již veškeré možné scénáře tohoto vývoje započítaly do cen.

"Odchod Řecka z eurozóny by nebyl špatný jen pro řeckou ekonomiku. Znamenal by obrovské a zbytečné riziko pro světovou ekonomiku v době, kdy se řada věcí začíná ubírat správným směrem," uvedl Furman. "Nemyslím si, že by nás měla uklidňovat momentální situace na trzích. Věci se mohou rychle změnit," dodal.

Index aténské akciové burzy ATG v úterý oslabil o více než tři procenta a dostal se na nejnižší úroveň od září 2012. Reagoval tak na zprávu agentury Bloomberg, podle které Evropská centrální banka (ECB) zkoumá možnost omezit řeckým bankám přístup k programu nouzového financování (ELA).

Ten nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou.