Nokia zklamala. Její zisk se v prvním čtvrtletí výrazně propadl

Finské společnosti Nokia v letošním prvním čtvrtletí klesl provozní zisk meziročně o 13 procent na 265 milionů eur (7,3 miliardy korun). Výsledky klíčové divize zařízení pro telekomunikační sítě Nokia Networks podle agentury Reuters výrazně zaostaly za očekáváním analytiků.

Nokia se ve čtvrtletí potýkala s nižším prodejem softwaru, vyššími náklady na výzkum a vývoj a se složitějšími podmínkami v Evropě a Latinské Americe. Provozní zisk divize Nokia Networks klesl o 61 procent na 85 milionů eur. Analytici jej přitom odhadovali na 226 milionů eur.

Nokia v polovině dubna oznámila, že se dohodla na převzetí svého francouzského konkurenta Alcatel-Lucent. V akciích za něj zaplatí 15,6 miliardy eur (428 miliard korun). Transakce je největší akvizicí v historii Nokie, spojením podniků by mohl vzniknout největší světový dodavatel zařízení pro mobilní sítě.

Nokia loni v dubnu dokončila prodej divize mobilních telefonů, kterou za 5,44 miliardy eur (téměř 150 miliard korun) získala americká softwarová společnost Microsoft. Nokia byla od devadesátých let největším výrobcem mobilních telefonů na světě, z první příčky ji však sesadil jihokorejský konkurent Samsung Electronics.

Finská společnost o víkendu popřela zprávy čínských médií, podle kterých se plánuje k výrobě mobilních telefonů vrátit. Firma ale už dříve uvedla, že se zajímá o návrat do sektoru mobilních telefonů formou poskytování licencí na svou značku jiným výrobcům. Loni se na trhu objevil počítačový tablet Nokia N1, který v rámci licenční dohody vyrábí a prodává tchajwanská společnost Foxconn.

Po tabletu Nokia N1 by podle agentury Reuters měla časem následovat i další zařízení. Nokia se nicméně v rámci dohody o prodeji divize firmě Microsoft zavázala, že se do sektoru mobilních telefonů vrátí nejdříve v roce 2016.

Vývoj ceny akcií Nokie od začátku dubna. Zdroj: Reuters

Akcie Nokie ztratily od oznámení o převzetí společnosti Alcatel-Lucent v polovině dubna bezmála 11 procent. Většina analytiků se totiž obává rizik spojených se slučováním společností v podobě problematického snižování nákladů.