Evropská komise srazila vyhlídky Řecka. Zadlužená zem má růst jen o půl procenta

Evropská komise mírně zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Ve své jarní makroekonomické předpovědi uvádí pro unii jako celek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,8 procenta, pro země platící eurem pak o 1,5 procenta.

Míra inflace má zůstat velmi nízká, v EU i v eurozóně má letos činit 0,1 procenta. Na příští rok již komise počítá s jejím zrychlením na 1,5 procenta.

Na příští rok očekává Evropská komise růst o 2,1 procenta v celé EU, země platící eurem porostou o 1,9 procenta. Podle komise podporují v současnosti jinak jen mírný cyklický růst evropského hospodářství některé krátkodobé faktory. Prognóza zmiňuje trvající nízké ceny ropy, setrvalý globální růst, levné euro i hospodářskou politiku v zemích EU, která růst podporuje.

"Evropská ekonomika si užívá nejjasnější jaro za několik let, rozmach podporují vnější faktory a politické kroky, které začaly přinášet ovoce," řekl eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici. Připomněl, že udržení a podporu dalšího růstu mohou na evropské úrovni pomoci zajistit tři priority - strukturální reformy, posílení investic a podpora fiskální odpovědnosti.

V únoru ve své zimní předpovědi komise uváděla pro letošek posílení hospodářského výkonu celé unie o 1,7 procenta, pro země eurozóny předpovídala 1,3 procenta při inflaci v celé EU 0,2 procenta a v eurozóně 0,1 procenta.

Komise ovšem připomíná, že míra růstu hospodářství se napříč zeměmi EU výrazně liší. Irsku a Maltě poroste podle prognózy letos HDP o 3,6 procenta, Lucembursku o 3,4 procenta, Polsku o 3,3 procenta a Slovensku o tři procenta. Kyperská ekonomika se má naopak o půl procenta zhoršit, Finsko a Chorvatsko mají růst jen o 0,3 procenta a silně zadlužené Řecko jen o půl procenta.

Nízká letos podle komise zůstane míra inflace, v první polovině roku se bude pohybovat kolem nuly. V zemích eurozóny přitom několik minulých měsíců spotřebitelské ceny dokonce klesaly, což bylo teprve podruhé v historii společné měny.

Ve druhé polovině tohoto roku a v roce příštím ale mají ceny opět začít stoupat v důsledku zvyšování domácí poptávky, snižujícího se vlivu cen výrobků a dopadu levného eura na zvýšení dovozních cen.

Komise v prognóze poukazuje na zlepšující se situaci na pracovním trhu, kdy posílení ekonomické aktivity vede k růstu zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti sice klesá, zůstává ale vysoká. V celé EU by letos měla činit 9,6 procenta a v zemích platících eurem pak procent 11. Příští rok očekává komise další mírné snížení těchto údajů, a to na 9,2 a na 10,5 procenta.

V letošním roce by se poměr deficitu k HDP měl v celé EU snížit z loňských 2,9 procenta na 2,5 procenta a v roce 2016 dosáhnout dvou procent. V zemích platících eurem to loni bylo 2,4 procenta, letošní odhad počítá nyní se dvěma procenty a pro příští rok pracuje komise s údajem 1,7 procenta.

Evropská komise také v případě eurozóny i celé EU předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP dosáhl v roce 2014 vrcholu a letos i příští rok by měl klesat - v roce 2016 by měl v EU dosahovat 88 procent, v eurozóně pak 94 procent.

Moscovici na tiskové konferenci zdůraznil, že země EU by neměly přestávat se strukturálními reformami ani v nynější situaci cyklického růstu. "Práce nekončí. Musíme se postarat o to, aby toto oživení nepominulo jako pouhý sezonní jev," poznamenal.