Evropská komise schválila Operační program Doprava. Česko může čerpat 127 miliard korun

Evropská komise schválila České republice další operační program. V OP Doprava je do roku 2020 možné z evropských fondů čerpat až 4,7 miliardy eur (asi 127 miliard korun), stojí v příslušné tiskové zprávě komise.

Program má například přispět k rozvoji stávající železniční a silniční infrastruktury.

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, který v pondělí o čerpání fondů jednal v Bruselu, připomněl, že ČR má dneškem potvrzené čtyři operační programy.

"Je to celkově 60 procent z nového programovacího období 2014 až 2020," upozornil ministr. V nejbližších dnech by podle něj komise mohla schválit další program, v příštích týdnech pak ty zbývající.

V novém období má Česká republika možnost z různých unijních fondů čerpat až 23,83 miliardy eur (nyní 653,35 miliardy korun).

Podle eurokomisařky pro regionální rozvoj Coriny Creţuové dopravní cesty spolufinancované z evropských peněz propojí české regiony nejen mezi nimi navzájem, ale také je spojí do celoevropské dopravní sítě.

"Budou tak dostupnější a atraktivnější pro podnikání a investice," soudí eurokomisařka. Čeští občané podle ní také budou těžit z bezpečnější i ekologičtější dopravy.

"Chceme evropské prostředky využít především na páteřní dálniční síť, tedy R35, spojující Hradec Králové a Olomouc, Pražský okruh, spojení s Rakouskem přes D3 a Polskem přes D11," reagoval na oznámení český ministr dopravy Dan Ťok.

Důležité jsou ale podle něj také projekty na železnici, například modernizace tratě Plzeň–Domažlice, která by měla zrychlit spojení na Mnichov, či dráha na pražské letiště.

"Nově budeme z programu financovat i obnovu vozového parku na železnici a městskou kolejovou dopravu, tedy infrastrukturu pro tramvaje, metro a trolejbusy," dodal ministr.

Program by měl podle údajů Evropské komise mimo jiné napomoci renovaci či zlepšení 140 kilometrů železničních tratí, osmi kilometrů tramvajových linek či tratí metra nebo 95 kilometrů dálnic a rychlostních silnic.

Renovováno a zlepšeno má v jeho rámci být také 40 kilometrů významných silnic v regionech České republiky.

Podle ministerstva dopravy jsou právě velké infrastrukturní projekty v oblasti silniční a železniční dopravy hlavními prioritami. Pamatováno je ale také na projekty městské hromadné dopravy nebo podporu rozvoje tzv. inteligentních dopravních systémů.

Program má na železnici také napomoci zavádění Evropského systému řízení železničního provozu i modernizaci vozového parku pro nadregionální i regionální linky. Pamatováno je třeba též na rozvoj překladišť kombinované dopravy.

Silněji než v minulém období má mít podporu využívání veřejné hromadné dopravy ve městech, především metra, tramvají a trolejbusů, tedy "zelenějších" dopravních prostředků. Například podpora výstavby linky D pražského metra či tramvajového napojení univerzitního kampusu v Brně.

Na železniční infrastrukturu je vyčleněno skoro 2,4 miliardy eur (asi 64,8 miliardy korun), na silniční infrastrukturu a infrastrukturu pro veřejnou dopravu 1,3 miliardy eur (přes 35 miliard korun). Na menší silnice 0,9 miliardy eur (přes 24 miliard korun) a na technickou pomoc 70 milionů eur (asi 1,9 miliardy korun).

Babiš jednal v Bruselu o čerpání evropských fondů

Evropská komise nebude podle názoru českého vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše zaujímat žádné stanovisko k auditní zprávě o českém monitorovacím systému evropských fondů.

Babiš to řekl v Bruselu po svém pondělním jednání s eurokomisařkou pro regionální rozvoj Corinou Cretsuovou. Zdůraznil, že monitorovací systém MS2014+ není pro české čerpání evropských peněz problémem.

Babiš v pondělí eurokomisařce sdělil, že auditem se bude zabývat český Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) i česká finanční správa. "Vzala to na vědomí," poznamenal ministr financí.

Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014-2020, který nahrazuje dosavadní tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a centrální zastřešující systém, je pro čerpání peněz z fondů EU klíčový.

Právě prostřednictvím něj řídicí orgány jednotlivých operačních programů vyhlašují výzvy k předkládání žádostí a přijímání konkrétních projektů. Česko má dnešním dnem komisí schválené už čtyři programy.

S auditem, jehož výsledky se zabývá také protikorupční policie, nesouhlasí ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho šéfka Karla Šlechtová jej má za neprofesionální, úřad podle ní neměl možnost vypořádat své připomínky.

Ministryni vadí, že místo toho byla auditní zpráva jejímu úřadu předložena náměstkem ministra financí Lukášem Wagenknechtem jako finální.

Audit poukazuje na možná podezření z podvodu, kartelové dohody a porušení zákona o veřejných zakázkách.

Babiš v pondělí ale odmítl interpretaci sporu jako konfliktu mezi svými podřízenými a ministerstvem, které vede jeho stranická kolegyně z hnutí ANO.

"Auditní orgán je úkolován Evropskou komisí. Ta poslala auditní orgán, který má na ministerstvu na starosti Wagenknecht, na kontrolu monitorovacího systému," uvedl vicepremiér.

Je podle něj úkolem právě auditního orgánu, aby dohlížel na hospodárné nakládání s evropskými prostředky.

Vláda v dubnu rozhodla, že do vyjasnění situace bude systém financován ze státního rozpočtu, nikoli z prostředků EU. Dosud podle ministryně Šlechtové stál 590 milionů korun.

EU, pokud se se závěry auditu ztotožní, v rámci tzv. korekce neproplatí 252 milionů korun. Česko bude podle Babiše chtít případně o této částce ještě vyjednávat.