Ještě v roce 2012 byla kopřivnická automobilka Tatra kvůli dluhům tehdejšího zahraničního managementu na zavření. O rok později byla bez dluhů a za rok 2014 odvedla státu na daních 88 milionů korun. V této době ale už patří českým podnikatelům Jaroslavu Strnadovi a Renému Materovi.
"Když o tom dnes přemýšlím, tak se příběh kopřivnické Tatrovky podobá story z červené knihovny," uznává předseda představenstva společnosti Tatra Trucks Petr Rusek. Před dvěma lety mu podnikatel Jaroslav Strnad oznámil, že chce koupit Tatrovku, Rusek se ho zvědavě zeptal, zda tří-, či čtyřnápravovou. Strnad mu ale řekl, že nemá zájem o jeden náklaďák, nýbrž o celou fabriku. Fabriku de facto v konkurzu a před krachem.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
"O Strnadově nabídce, abych z fungující firmy přešel do kopřivnické Tatry v úpadku, jsem proto zprvu ani neuvažoval. Proč si ničit kariéru?" říká Rusek, který do té doby působil jako obchodní ředitel úspěšného dodavatele dílů pro automobilový průmysl a za sebou měl i kariéru obchodního ředitele u výrobce autobusů IVECO z Vysokého Mýta.
"Pak jsem si ale uvědomil, že ještě v roce 1990 byli v Česku čtyři výrobci kvalitních nákladních automobilů: Praga, Avia, LIAZ a Tatra. V roce 2013 zůstala jen Tatra, ale už tři měsíce nevyráběla, protože neměla peníze na materiál ani na výplaty. A banky? Ty Tatrovce prodlužovaly splatnost stamilionových úvěrů vždy o pouhý týden. LIAZ s Pragou už dávno umřely, Avii zavřeli její vlastníci – Indové," vysvětluje Rusek, proč se nechal strhnout k riskantnímu kroku a vstoupil na palubu potápějící se automobilky.
Ta nyní spolupracuje s průmyslovými podniky skupiny Excalibur, a to včetně největší české zbrojovky Excalibur Army. Jsou propojeni přes většinového vlastníka Tatry, podnikatele Jaroslava Strnada.
Obrat v Indii
Kopřivnická automobilka Tatra je jedním z důkazů, že produkce českých zbrojovek a strojírenských podniků, které jsou se zbrojovkami často úzce propojeny, prudce roste.
Petr Rusek chvíli váhá, ale pak zlom ve výrobě automobilky vysvětluje na setkání se státním ministrem obrany Indie, v jehož závěru se dozvěděl, že slovo "tatra" už nebude v Indii sprostou nadávkou. Tatrovky tvoří páteř indické armády (jezdí jich tam přes 8000). Sami Indové odhadují spotřebu terénních nákladních na 600 až 900 kusů ročně.
Problémem v Indii nebyly technické kvality českého terénního náklaďáku, ale korupční podezření spojené s jeho dodávkami do indické armády. Indičtí vyšetřovatelé kvůli nim trestně stíhají tamního podnikatele Kumara Rishiho, významného akcionáře Tatry z éry, kdy ji vedl Američan Ron Adams.
"Snažil jsem se indického státního ministra obrany přesvědčit, že Tatra Trucks není ona stará Tatra a. s., že už má jiného majitele a že nemáme nic společného s Rishim, jemuž ze staré Tatrovky zbylo pouhé IČO. A když jsme se loučili, tak mi ten pán řekl: ‚Dobrá, Tatrovku vyjímáme z černé listiny. Není už důvod, aby "tatra" byla v indické armádě sprostým slovem a abychom si už od vás nemohli koupit ani ten nejmenší náhradní díl‘."
První objednávku z Indie má Rusek sotva několik dnů na stole: jde o 17 speciálních vozidel 12 krát 12 (dvanáct poháněných kol) pro strategické zbraňové systémy. "Jsou to obrovská sofistikovaná, ale také velmi drahá vozidla," konkretizuje zakázku Rusek.
V dohledu jsou však mnohem významnější zakázky. Ve hře jsou například dodávky 388 speciálních nákladních vozů pro indickou armádu v hodnotě 80 milionů amerických dolarů. Od příštího roku by pak česká automobilka ráda do Indie ročně dodávala komponenty na montáž až 700 terénních nákladních vozů. "Jen v Indii jde o první z mnoha smluv, které jsme v poslední době na asijském trhu uzavřeli," upřesňuje Petr Rusek.
Kopřivnický podvozek nemá konkurenci
S obratem v produkci kopřivnické automobilky (a platí to i o českých zbrojovkách) souvisí ovšem i změna v chování českých politiků. "Českému obrannému průmyslu chyběla dlouho politická podpora státu. Spíše se dalo mluvit o krocích proti tuzemským zbrojovkám. Tohle se v poslední době hodně změnilo v podporu zbrojařských firem – ať již v přístupu ministerstva zahraničí, průmyslu, či obrany," říká spolumajitel kopřivnické Tatry Jaroslav Strnad. A netají, že k tomu přispěly i konflikty na Ukrajině, v Iráku, Sýrii anebo Africe.
Ale jak upřesňuje Petr Rusek, obrat nastal za minutu dvanáct. "Zásadní obrat to ale je. S jeho přispěním jsme zpět v Indii a rozjíždíme další velký projekt v Saúdské Arábii. Saúdové až po dlouhém rozhodování a velmi tvrdých zkouškách v terénu pochopili, že nejlepším nákladním terénním autem na světě je česká tatrovka. Postupně jsme tak začali dodávat vojenské i civilní podvozky ke speciálním pancéřovaným vozidlům po celém světě. Například Jihokorejci si od nás kupují podvozky, na nichž staví svá pancéřovaná vozidla. A stejně tak Izraelci, Brazilci, ale třeba i Francouzi. Totálně se to otočilo."
K vítězství pravdy a lásky se musí pomoci
Po pádu komunismu podlehli tehdy i Čechoslováci naději, že svět už bude jednou pro vždy bez válek. "A mám-li se odvolat na Václava Havla, tak pravda a láska nikdy sama o sobě v boji se zlem a nenávistí nezvítězí. Zlo má na své straně zbraně se strašlivými účinky a je bez morálky. Pokud se tedy nepostavíme těm, kteří popravují novináře, vyhazují vlaky a metra do povětří, stínají zajatcům hlavy, a budeme jen apelovat či je prosit, aby to nedělali a polepšili se, tak se sami stavíme do role příštích obětí. Prostě se agresorům neubráníme," objasňuje Rusek význam českých zbrojovek.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Má to ovšem i ekonomický aspekt. Například Švýcaři vyrábějí špičkové hodinky, kdy z malého množství materiálu a při nízké spotřebě energie vzniká velká přidaná hodnota. A zbrojařina (respektive strojařina) se hodinářskému odvětví podle Ruska hodně podobá. Česko tak prý opět začíná být schopno prodávat výrobky s velkou přidanou hodnotou, jimiž moderní zbraně jsou. A může jít o loveckou kulovnici, vojenský náboj, pasivní radar či tatrovácký terénní podvozek. "Přitom většina z této významně velké přidané hodnoty, kterou tvoří málo lidí, spotřebuje málo energie, materiálu a zůstává zdaněná v Česku," připomíná jeden z šéfů Tatrovky.
Zmíněné bezpečnostní a ekonomické souvislosti si podle něj jen málo lidí uvědomuje, takže považují zbraně za něco, čím se jen vraždí a co přináší lidem pouze zlo. "Zkusme raději přemýšlet o faktech a nepodléhejme domněnkám či pocitům," radí Rusek.