Vývoz českých firem do Ruska se začátkem roku dramaticky propadl. O více než třetinu

Český vývoz do Ruska letos v prvním čtvrtletí klesl o 35,8 procenta. České společnosti do země vyvezly zboží za necelých 18 miliard korun. Důvodem jsou nejen sankce související s krizí na Ukrajině, ale také dokončení některých významných zakázek koncem loňského roku.

Za celý letošní rok nebude podle ředitele odboru podpory řízení exportní strategie a služeb ministerstva průmyslu a obchodu Martina Šperla výsledek tak dramatický. Bude ale větší než loni, kdy klesl jen o 2,7 procenta. Šperl to ve čtvrtek uvedl na konferenci k exportu v Kuřimi.

Rusko v minulosti patřilo k prioritním zemím z hlediska českého exportu. Situace se změnila po začátku konfliktu na Ukrajině. Velké české firmy se v zemi snaží zůstat. Příkladem je Agrostroj Pelhřimov, který zde založil pobočku. "Ruský trh funguje a funguje velice dobře," uvedl ve čtvrtek například technický ředitel Kovosvitu MAS Petr Váradi.

"V Rusku zastarali, potřebují restrukturalizovat průmysl, pokud budou izolováni, bude problém eskalovat," uvedl Váradi. Podle něj si firma v Rusku financuje investice sama ve spolupráci s významným finančním partnerem. "Jednoznačně je nutné lokalizovat výrobu tam a udržet se za každou cenu v Rusku," uvedl Váradi. Podle něj se o sankcích sice mluví, ale všechny státy se snaží v Rusku udržet, včetně USA.

Zástupci průmyslu dnes kritizovali podporu státu k exportu do Ruska včetně role státní pojišťovny EGAP. Podle předsedy představenstva společnosti Enkom Richarda Bendy EGAP zhoršil podmínky poskytování svých produktů. "My ale potřebujeme pomoci nyní, když je krize. Rozumím tomu, že je to záležitost politická," uvedl Benda. Podle předsedy představenstva strojírenské skupiny Alta Vladimíra Plašila je situace tristní. "Vrátili jsme se do situace před 20 lety. Učíme se dělat malé obchody, nemůžeme dál spoléhat na EGAP a Českou exportní banku," uvedl Plašil. Podle Jiřího Flégla z UnicreditBank EGAP nedávno snížil pojistné krytí na obchody. "Nyní je to dvojnásobně rizikovější. Musíme pak transakci zdražit a nakonec k ní třeba nedojde," uvedl Flégl.

Podle Ivana Jukla z ministerstva zahraničních věcí česká diplomacie hledá pro firmy i nová odbytiště. Posílí svoje zastoupení v Nairobi, Astaně nebo Kuvajtu. Podle Šperla se velcí hráči dokážou v Rusku udržet a stát chce minimalizovat škody způsobené sankcemi.

"Patříme ale do Evropské unie a musíme držet jednotný postup. Je jasné, že malé a střední podniky to vyhodnocují jako rizikové teritorium a odcházejí odtud," uvedl Šperl. Podle něj loni mnohem výrazněji klesl export českých firem na Ukrajinu o 36 procent, letos za první čtvrtletí byl pokles o 48,1 procenta. České firmy na Ukrajinu vyvezly zboží za více než tři miliardy korun. Strategie českého exportu podle něj dostatečně nereaguje na změny ve světě. Zmínil kromě Ukrajiny a Ruska například Irák, Sýrii nebo severní Afriku. "Teritoriální přístup musíme doplnit oborovým," dodal Šperl.