Řecko se vrátilo do recese. Evropské akcie kvůli obavám výrazně klesly

Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. Silně zadlužená země se tak vrátila do hospodářské recese. Vyplývá to ze zpřesněných údajů tamního statistického úřadu, které potvrdily dřívější rychlý odhad.

Recese se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt Řecka snížil o 0,4 procenta po růstu o 0,7 procenta v předchozích třech měsících.

Řecká ekonomika se začátkem loňského roku po šesti letech vymanila z recese. Hospodářské oživení ale podkopaly nové politické otřesy, předčasné volby a protahovaná jednání nové vlády s mezinárodními věřiteli.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády. Řecku se zatím nepodařilo dohodnout se s věřiteli na podobě reforem, ačkoli peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.

V pátek prohlásil řecký ministr financí Janis Varufakis, že lhůta pro nalezení dohody mezi Řeckem a jeho mezinárodními věřiteli vyprší 30. června, kdy skončí prodloužený program pomoci pro Řecko. Dohoda má Aténám poskytnout další finanční pomoc výměnou za reformy. Silně zadlužené Řecko peníze potřebuje co nejdříve, aby odvrátilo hrozbu platební neschopnosti. Varufakis ujistil, že strany k dohodě dospějí "rychle".

"Podle podmínek dohody mezi Aténami a jejich věřiteli z 20. února byl program pomoci pro Řecko prodloužen do 30. června. Je to tedy toto datum, ke kterému je třeba dospět k dohodě," řekl ministr řecké rozhlasové stanici Vima FM.

Řecká vláda tento týden oznámila, že dohody s mezinárodními věřiteli chce dosáhnout do neděle. Hlavní řecký vyjednávač ale médiím sdělil, že k dosažení dohody je zapotřebí zásahu na nejvyšší politické úrovni, protože vyjednávací týmy na technické úrovni v takzvané bruselské skupině to zcela nedokážou nikdy.

Evropské akcie kvůli obavám z Řecka výrazně klesly

Evropské akcie v pátek výrazně klesly a utrpěly i celotýdenní ztrátu. Investory znervózňovaly rozporné signály z vyjednávání mezi Řeckem a věřiteli. K poklesu přispěly i údaje, které ukázaly zastavení růstu úvěrů v eurozóně.

Hlavní západoevropský index FTSEurofirst 300 zakončil obchodování poklesem o 1,8 procenta na 1586,30 bodu. Za celý týden odepsal dvě procenta a smazal dočasné květnové zisky, během nichž se přiblížil k dubnovému maximu za 14 let nad 1650 body. Více než dvě procenta v pátek ztratily indexy burz ve Frankfurtu a Paříži.

Evropské trhy podkopává nejistota kolem vyjednávání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli o uvolnění další finanční pomoci pro zadluženou zemi. "Je to pořád jen Řecko, Řecko, Řecko. Nedostatek zpráv vysvětluje, proč obchodníci vyčkávají," řekl agentuře Reuters analytik David Madden z firmy IG.

V první polovině obchodování trh navíc podkopaly údaje, podle nichž se v dubnu v zemích eura zastavil růst úvěrů pro soukromý sektor.