Babiš chce nezávazné referendum o přijetí eura v roce 2017. Sobotka to odmítá

O zavedení eura v České republice by občané měli hlasovat v referendu. Po skončení schůzky v Lánech o společné evropské měně to novinářům řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Referendum o euru by rád spojil s volbami v roce 2017, výsledek hlasování ale podle něj nemá být závazný. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ale nynější vláda o termínu přijetí eura rozhodovat nebude, a referendum je tak zbytečné.

"V koaliční smlouvě je řečeno, že koalice nebude stanovovat termín přijetí eura. Dnešní diskuse znovu potvrdila, že není reálné, aby se v rámci stávající koalice našla shoda na stanovení termínu pro přijetí společné evropské měny," uvedl Sobotka.

Podle premiéra je nyní prioritní zlepšit fungování české ekonomiky tak, aby se přiblížila ekonomikám zemí eurozóny. "Je potřeba, aby došlo k reálnému sblížení z hlediska životní úrovně, z hlediska platů i z hlediska HDP. Potřebujeme ještě několik let, abychom se postupně přiblížili eurozóně. Pak teprve má smysl, abychom se vrátili k diskusi o termínu přijetí společné evropské měny," tvrdí Sobotka.

Šéf vlády odmítl návrh svého koaličního partnera Babiše, který chce kvůli přijetí eura vyvolat "kontrolní lidové referendum". "Veřejnost není dostatečně informovaná o pozitivech a negativech vstupu do eurozóny. Myslím si, že by bylo dobré udělat kontrolní lidové referendum, například v rámci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Aby se občané na základě informací, které dostanou, nějak vyjádřili," řekl Babiš a zdůraznil, že výsledky referenda by neměly být závazné.

"Nevím, co je to nezávazné referendum. To může být anketa, to může být telefonické dotazování. Myslím, že pokud by se dělalo v nějaké otázce referendum, tak by to mělo být referendum závazné, abychom si nedělali z občanů legraci," reagoval na návrh Sobotka, podle nějž se Česko k přijetí eura zavázalo svým vstupem do EU a podpisem příslušné smlouvy. Jediné, o čem by tak podle premiéra mohli lidé v referendu hlasovat, by bylo konkrétní datum vstupu ČR do eurozóny. To by ale podle něj byla věc až další vlády.

Babiš, jenž je odpůrcem brzkého přijetí eura, po nedělní schůzce v Lánech upozornil na negativa eura, která jsou podle něj zásadního ekonomického charakteru. "Euro nyní není zárukou růstu HDP. Není ani zárukou lepších podmínek pro občany a pro podnikatele. Potom je tu samozřejmě naše participace do těch různých mechanismů, do těch různých fondů. Po vstupu do eurozóny bychom museli zaplatit 51 miliard korun plus ručit za závazky jiných států," vyjmenoval hlavní negativa eura Babiš, pro kterého zůstává hlavní neznámou osud Řecka a jeho obrovských dluhů.

Schůzky na lánském zámku, která trvala skoro čtyři hodiny, se kromě ministra financí a premiéra zúčastnil prezident Miloš Zeman, guvernér České národní banky Miroslav Singer a člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok, kterého Zeman plánuje příští rok jmenovat na Singerovo místo. Přítomny byly také týmy ekonomických poradců všech zúčastněných.