Plán rozvoje jaderné energetiky v Česku? Rozšířit Temelín i Dukovany

Ministři ve středu schválili Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle plánu je z pohledu státu žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Plán navazuje na aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou vláda schválila před 14 dny a podle které má být právě jádro hlavním zdrojem výroby energie v ČR v dalších desetiletích. Zbývá dořešit, jak výstavbu nových bloků financovat.

"Abychom byli schopni zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Podle něj je z pohledu státu klíčová zejména z důvodu udržení kontinuity provozu výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037.

Samotný plán, který vytvořila ministerstva průmyslu a financí, obsahuje tři základní varianty financování výstavby. Z pohledu státu je podle plánu nejvíce preferovanou variantou investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren, kterým je energetická firma ČEZ, popřípadě její dceřinou společností. Právě variantu výstavby pod vedením nové dceřiné společnosti firmy ČEZ označil několikrát za nejpravděpodobnější scénář i Mládek a při květnové návštěvě elektrárny Dukovany ji podpořil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prosazuje, aby výstavbu nového bloku v Dukovanech, který podle dřívějších vyjádření politiků zřejmě přijde na řadu jako první, financoval samotný ČEZ.

Podle ministerstev by ČEZ měl každopádně pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě nových bloků včetně získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Časový rámec získání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025. Před jeho vydáním a vynaložením investice 250 až 300 miliard pak navrhuje, aby stát znovu posoudil, zda je možné nové jaderné zdroje stavět i bez státních garancí, nebo není.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž ve středu řekl, že nejdříve proběhnou kroky k vyčlenění projektů do dceřiných společností a kontakty se strategickými partnery. "Rovněž bude nezbytné jednat s Evropskou komisí o způsobu výběru dodavatele, způsobu financování a zajištění návratnosti. Ve všech případech existuje řada variant," uvedl mluvčí.

Připomněl, že i v zadávacím řízení na dostavbu dvou bloků v Temelíně, které ČEZ z důvodu neposkytnutí vládních garancí zrušil loni v dubnu, byla tzv. LWA (limited work authorization) fáze, kdy by dodavatel pouze připravoval dokumentaci pro územní a stavební povolení a ČEZ měl právo následně rozhodnout o pokračování projektu. "Takže přístup uvedený v akčním plánu je obdobou původního přístupu ČEZ, který byl uchazeči akceptován," dodal.

Plán naopak kritizují některé nevládní a ekologické organizace, jako například Hnutí Duha, sdružení Calla nebo Aliance pro energetickou soběstačnost. Vadí jim zejména, že případné rozhodnutí o garancích odkládá materiál až na rok 2025. Materiál podle nich vtahuje budoucí vládu, která bude v polovině příštího desetiletí u moci, do "jaderné pasti". Uvítaly nicméně, že z plánu vypadl záměr na případnou stavbu závodu pro finalizaci výroby jaderného paliva v ČR. Ministr Mládek minulý týden uvedl, že zmínky o závodu byly vypuštěny, protože ministr obrany Martin Stropnický (ANO) měl obavu o národní bezpečnost.