Vsaďte na robotiku, vyzývá průmyslníky uznávaný vědec Mařík. Jeho laboratoř spolupracuje i s Airbusem

Vnitřek každého modelu letounu Airbus A350 vypadá jinak. Podle toho, jak si letečtí přepravci svou A350 v objednávce nakonfigurují. Jiné vnitřní uspořádání sedadel, jiné multimediální systémy pro zábavu pasažérů při letu a podobně.

Při skládání takového airbusu v hangárech v německém Hamburku se využívá i know-how českých vědců, přesněji výsledků výzkumu Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), a jejich možné aplikace do praxe.

O co ve zkratce jde? Vymýšlí se optimalizační software, v němž si takzvaní agenti uvnitř počítačů vyměňují informace, koordinují svou činnost a sami se domlouvají, pokud je z nějakého důvodu nutné výrobní postup změnit. V důsledku mají tito agenti být efektivnější než manažeři-lidé.

Tito agenti pak vlastně zadávají práci dalším robotům, případně lidem. Projekt několika vědeckých institucí a Airbusu bude vyhodnocen na podzim letošního roku. Pak si od něj obě strany slibují, že bude možné nasadit ho i jinde.

Podobně na jiných projektech s CIIRC spolupracují firmy Rockwell, Honeywell, Toyota nebo Volkswagen. Při vývoji vyhledávacího algoritmu pro párování obrázků pracuje společně s Googlem a německému koncernu Siemens zase CIIRC pomáhá optimalizovat komplikovanou logistiku. Společný projekt má laboratoř také s americkým ministerstvem obrany, s nímž pracuje na systému protiraketové obrany, nebo se známou Mayo Clinic.

Reference mají Institutu, který funguje jako jedno z vědeckých pracovišť při ČVUT, přibývat i v Česku. Aspoň v to doufá jeho ředitel a uznávaný profesor Vladimír Mařík.

"Český průmysl potřebuje pracovat s výzkumy robotiky a automatizace výroby. Mimo jiné proto, že tuzemská ekonomika je výrazně zaměřena na průmysl a na Německo, kde je mantrou Průmysl 4.0," vysvětluje Mařík. "Udivuje mě, že dosud o možnosti, které robotika a kybernetika nabízí, nejeví takový zájem třeba energetické firmy," dodává.

Průmysl 4.0

Takzvaný průmysl 4.0 počítá s tím, že technologický vývoj dospěl už do takové úrovně, že bezdrátově komunikující automatizované řídící systémy samy kontrolují výrobní proces. V Německu už do projektů čtvrtého stupně průmyslové revoluce – po páře, pásové výrobě a počítačových technologiích – tamní vláda investovala 200 milionů eur (5,5 miliardy korun).

Podobně čerpají vědecké týmy v této oblasti vládní peníze ve Velké Británii. V Česku přímá dotace na tyto účely není. Adresně se podporují spíš jednotlivá pracoviště.

Profesor Vladimír Mařík. Foto: Jan Tichý

"Technologie, které dnes známe, se vloží do materiálů, komponentů, zařízení, aby mohly v reálném čase komunikovat, vyměňovat si informace, což zcela zautomatizuje výrobu. Nepůjde přitom o internet věcí, ale inteligentní svět průmyslových zařízení," mluvil před časem o parametrech Průmyslu 4.0 šéf Siemens Industry Automation.

"Mezi české firmy, které už potřebu vědeckých závěrů v tomto směru a jejich užití pro byznys pochopily, patří třeba Seznam, Avast nebo Jablotron," upozorňuje Mařík. Společné vývojové pracoviště s CIIRC na ČVUT nedávno otevřel i korejský Samsung.

Budoucnost CIIRC

CIIRC pracuje aktuálně s rozpočtem 50 milionů korun ročně. Zatím je ve stadiu budování, funguje třetím rokem. Na jeho projektech spolupracuje na šest desítek vědců a odborných pracovníků. "Už na příští rok si plánujeme násobný rozpočet. Jeho významnou část by měly tvořit příjmy z komerční spolupráce a z vysoutěžených evropských projektů," počítá Mařík.

Nedávno například vědecký tým doktora Josefa Urbana získal pro výzkum umělé inteligence prestižní grant Evropské výzkumné rady. "Jde o první a dosud jediný grant tohoto typu získaný na ČVUT," připomíná Mařík.

Kvůli řadě zahraničních kolegů je pracovním jazykem CIIRC angličtina. Mařík věří, že ve vazbě na ČVUT bude Institut, až se víc stabilizuje, inspirací a zároveň místem, v němž by chtělo v budoucnu působit mnoho absolventů pražské školy a dalších nejen tuzemských univerzit.

CIIRC dosud propojuje vědce a projekty, na nichž se spolupracuje na dálku. Na institut jsou napojeny takové osobnosti světa vědy jako profesoři Robert Babuška z nizozemského Delftu či Vladimír Blažek z univerzity v německých Cáchách. V pražských Dejvicích ale roste nová budova za 1,4 miliardy korun, která dá vědcům důstojný azyl. Dokončena by měla být začátkem příštího roku.

CIIRC je také jedním z Center kompetence v oblasti výzkumu v Česku. Podle Maříka je robotika a kybernetika oblastí, kterou čeští vědci "dlouhodobě umějí" a mají v ní prokazatelné úspěchy i v mezinárodním měřítku. Takže i když by si uznávaný profesor samozřejmě uměl představit vyšší dotace z veřejných peněz, nestěžuje si.