Napětí před referendem: Expremiéři jsou proti Tsiprasovi. Řecko bude potřebovat dalších 50 miliard eur, tvrdí MMF

Řecko bude v období od letošního října do roku 2018 potřebovat dalších 50 miliard eur (1,4 bilionu korun), pokud jeho ekonomika poroste pomaleji, než se očekávalo a pokud země nezavede hospodářské reformy. Uvedl to ve čtvrtek Mezinárodní měnový fond (MMF). Upozornil také, že v takovém případě budou nutné i rozsáhlé odpisy řeckého dluhu.

Pokud řečtí voliči v nedělním referendu přijmou podmínky pomoci mezinárodních věřitelů, je možné, že vláda podá demisi. Prohlásil to ve čtvrtek podle agentury AFP řecký ministr financí Janis Varufakis. Na druhou stranu je přesvědčen, že Řekové v referendu dohodu s věřiteli odmítnou.

"Mohli bychom rezignovat, ale učinili bychom tak v duchu spolupráce s těmi, kdo převezmou štafetu," řekl ministr v rozhovoru s australským rozhlasem. Pro AFP ovšem potvrdil, že on v případě, že v neděli zvítězí v referendu ANO, demisi podá.

Podle posledního průzkumu agentury GPO by referendum skončilo odmítnutím úsporných požadavků věřitelů.

Proti nim by se vyjádřilo 47 procent hlasujících. Kladně by naopak odpovědělo 43 procent Řeků. Informoval o tom zpravodajský server Bloomberg.

Agentura GPO se ovšem od výsledků distancovala, podle ní byly zveřejněny bez jejího souhlasu a jedná se pouze o fragment průzkumu.

Bývalý řecký premiér Kostas Karamanlis (funkční období 2004–2009) ve čtvrtečním rozhovoru v řecké televizi doporučil všem občanům zvolit "ano". Varoval, že odmítnutí podmínek je prvním krokem k opuštění eurozóny. Stejné poselství vzkázal občanům přes Bloomberg TV další řecký expremiér Antonis Samaras (2012–2015). Podle jeho slov nesmí Řekové nechat premiéra Tsiprase vrátit jejich zemi k drachmě.

V návaznosti na vzrůstající nejistotu okolo Řecka ve čtvrtek Švédská centrální banka Riksbank překvapivě snížila svou hlavní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové rekordní minimum -0,35 procenta. Banka rovněž rozšířila svůj program nákupu dluhopisů na 45 miliard švédských korun (131,4 miliardy korun) z dosavadních 30 miliard.

Nepředvídatelnost vývoje v zahraničí se zvýšila a je obtížné zhodnotit důsledky situace v Řecku, uvedla banka ve svém prohlášení. Švédská koruna také opět posílila a je blízko úrovně, která naposledy Riksbank přinutila snížit úroky.

To by mohlo způsobit návrat poklesu spotřebitelských cen.

Většina analytiků dotazovaných agenturou Reuters očekávala, že Riksbank nechá mimořádně uvolněnou měnovou politiku beze změny, protože poslední údaje naznačují, že se jí podařilo odvrátit hrozbu deflace.

Posilovat v dlouhodobém horizontu budou podle analytiků oslovených agenturou Reuters i středoevropské měny. Měly by se zotavit z poklesu na pětiměsíční minima vůči euru, kam se vyjma koruny propadly v posledních dnech kvůli averzi k riziku vyvolané řeckou krizí.

Zpevnit by měly během příštích 12 měsíců polský zlotý, maďarský forint i rumunský leu. Pouze koruna, kterou se ČNB zavázala držet nejméně do poloviny příštího roku nad 27 korunami za euro, by se měla v příštích měsících držet poblíž současných úrovní.

Řecké banky se otevřou po dosažení dohody s věřiteli

Řecké banky se otevřou, jakmile se zemi podaří uzavřít dohodu se zahraničními věřiteli. Ta by mohla být uzavřena okamžitě po nedělním referendu, řekl ve čtvrtek státní ministr a hlavní poradce premiéra Alexise Tsiprase Nikos Pappas.

Podle dosavadního vládního výnosu se mají banky otevřít 6. července.

Očekává se, že před bankomaty se budou dál tvořit fronty lidí, kteří si mohou na den vybrat 60 eur (1640 korun), a důchodců, kteří mají nárok v tomto týdnu jen na 120 eur (3280 korun).

"Banky se znovu otevřou, jakmile dosáhneme dohody," prohlásil Pappas. Dodal, že vláda nebude nikdy uvažovat o tom, že by občany připravila o část jejich vkladů, napsala agentura Reuters.

Osud dalších jednání s věřiteli je však zatím nejasný. Ministři financí eurozóny se shodli, že do řeckého referenda s Aténami jednat nemohou.

V příštích dnech se proto neuskuteční žádná další jednání o návrzích nebo finančních záležitostech ani na úrovni Euroskupiny, ani mezi řeckými úřady a věřitelskými institucemi.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír navíc na svém twitterovém účtu napsal, že pokud Řekové v nedělním referendu odmítnou reformy požadované věřiteli výměnou za další finanční pomoc, může se stát, že při znovuotevření bank již nebude řeckou měnou euro.

Řecké lidové hlasování ve čtvrtek komentoval i francouzský ministr financí Michel Sapin, který podle agentury Reuters uvedl, že odmítnutí úsporných opatření by mohlo vést k odchodu země z eurozóny.

Zároveň ale dodal, že chce, aby Řecko zůstalo součástí Evropské hospodářské a měnové unie.

Nizozemský ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem zase řekl, že odmítnutí podmínek v nedělním referendu by posunulo obě strany do obtížné vyjednávací pozice.

Podle jeho slov navíc nemá referendum žádný význam po vypršení záchranného programu.

Dodal také, že drtivá většina Řeků chtěla euro, referendum by tak ukázalo, jestli byli připraveni přijmout potřebná úsporná opatření.

Patrně tím reagoval na řeckého premiéra, který řekl, že "ne" v referendu pomůže zemi k lepší vyjednávací pozici.

Řecko nemá lisy na drachmy

Řecko není schopné tisknout drachmy, protože v minulosti nechalo zničit všechny své tiskové desky. Uvedl to ve čtvrtek podle agentury AFP řecký ministr financí Janis Varufakis.

Taková otázka je podle něj ovšem zbytečná, protože země si "ze všech sil" přeje zůstat v eurozóně.

"Nemáme kapacity" tisknout drachmy, uvedl Varufakis ve vysílání australské rozhlasové stanice ABC.

V roce 2000, tedy rok předtím, než země vstoupila do eurozóny, "bylo jedním z opatření, která jsme přijali, zbavit se všech našich lisů".

Podle britského listu The Telegraph se nyní obecně předpokládá, že kdyby řecká vláda chtěla začít opět tisknout drachmu, obrátila by se na britskou tiskárnu cenin De La Rue, která je největším nevládním výrobcem bankovek na světě. Mluvčí tiskárny, která tiskne národní měny pro zhruba 150 zemí světa, ale tento týden v pondělí odmítl věc komentovat.

Podle britského listu nepatří tisk měny mezi jednoduché procesy. Je třeba objednat papír či dohlédnout na bezpečné dodání bankovek. Než se smlouva na tištění měny začne realizovat, trvá to údajně zhruba šest měsíců.

Situace v Řecku: Davy před bankami a přípravy na referendum

Další 3
fotografie

Řecký rating už snížila i Moody's

Jako poslední ze tří hlavních ratingových agentur snížila Moody's ve středu hodnocení úvěrové spolehlivosti Řecka hlouběji do spekulativního pásma na známku Caa3 z Caa2.

Agentura uvedla, že pravděpodobnost, že Řecko získá pomoc od svých věřitelů, se od předchozího hodnocení v dubnu snížila.

Bez podpory od mezinárodních věřitelů a bez hospodářských a fiskálních reforem potřebných pro získání této podpory a proto, aby země spravovala své vlastní finance na udržitelnější úrovni, Řecko nebude v určitou chvíli schopné splácet své dluhopisy, uvedla agentura v prohlášení.

Řecko se ve středu stalo první rozvinutou zemí, která přestala splácet svůj dluh u Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Šéfka MMF Christine Lagardeová včera v rozhovoru poskytnutém Reuters řekla, že Řecko nadále zůstává členem MMF. Předtím, než dojde k případné nabídce odpuštění části dluhů, by podle ní ale měly Atény nastoupit reformní kurz. Na otázku, zda důvěřuje svým řeckým partnerům, uvedla, že MMF si nevybírá, kdo jednotlivé země zastupuje.

Koalice v ohrožení kvůli obraně

Podle řeckých médií je vládní koalice v ohrožení především kvůli plánům na hluboké škrty ve výdajích na obranu. S nimi nesouhlasí ministr obrany a šéf menší koaliční strany Nezávislí Řekové Panos Kammenos.

Osud kabinetu údajně visel na vlásku poté, co se objevily informace, že premiér Tsipras je v rámci komplikovaných vyjednávání o nové mezinárodní úvěrové pomoci připraven ořezávat výdaje na obranu až o 400 milionů eur (11 miliard korun) za rok.

Dosavadní vyjednávání, které přerušilo vyhlášení nedělního referenda, se točilo kolem škrtu ve výši 200 milionů ročně. "Není, nebyl a nikdy nebude návrh řecké vlády na snížení výdajů na obranu," reagoval nicméně úřad řecké vlády.

Řecká vláda spustila oficiální web referenda

Ve čtvrtek odpoledne spustila vláda v Řecku oficiální webové stránky nedělního referenda i s odpočtem do začátku hlasování. Na webu lze mimo jiné nalézt důležité informace o hlasování a infografiky s makroekonomickými údaji země.

#Greek government launches official #greferendum website complete with countdown clock http://t.co/wqHk33Jafd

— Peter Hoskins (@PeterHoskinsTV) July 2, 2015

Webové stránky řeckého referenda