Dohoda s Řeckem je nová Versailleská smlouva, tvrdí bývalý ministr financí Varufakis

Vítáme vás u dalšího pokračovaní on-line reportáže, ve které sledujeme vývoj řecké krize. 

Od naší bruselské zpravodajky - Ani řečtí novináři netuší, s kým si řecký premiér Alexis Tsipras před chvílí telefonoval. Jeho vlastní strana je totiž rozštěpená. Možné jsou tedy podle nich dvě až tři varianty. 1. Volal si s nejtvrdším odpůrcem třetího záchranného programu v Syrize, ministrem energetiky Panagiotisem Lafazanisem, aby zjistil, jestli by vyjednaný balík mohl podpořit. 2. S někým ze svých "věrných" ve straně, aby se ujistil o jejich další podpoře. 3. S šéfy opozičních stran, které podpořily mandát k dnešnímu vyjednávání. Ti by mohli pomoct prohlasovat reformy v parlamentu v případě, že by se opět část Syrizy postavila proti.

Na summitu lídrů zemí eurozóny jde do tuhého. Dva baristé, kteří s neuvěřitelnou vytrvalostí a laskavostí dělají pro novináře jednu kávu za druhou celý den a noc, nemůžou být vystřídáni. Jejich kolegové čekají před vchodem do budovy, kam je nechtějí vpustit, protože nemají akreditaci. Tu už na dnešek totiž neměli mít, protože evropské politické špičky měly svá jednání skončit dříve.

Podle zdrojů HN blízkých jednání se o fond pro správu privatizací vedou velké boje. Kromě toho, že ho Řekové chtějí naplnit "zástavou" ve výši maximálně 17 miliard eur, se řeckému premiérovi Alexisi Tsiprasovi nelíbí, že by měly jít výnosy z fondu na umoření řeckého dluhu.

Podle maltského ministra financí Edwarda Scicluna bude Řecko potřebovat do konce srpna okamžitou půjčku v hodnotě 22 miliard eur, píše agentura Bloomberg. Jeho odhady vycházejí z výše splátek, které Atény čekají, ale započítává do nich také 10 miliard eur pro rekapitalizaci řeckého bankovního systému.

Jednou z možností, kde by mohly Atény peníze získat, je záchranný fond Evropské unie EFSM. Za jeho půjčky přitom ručí také Česko. Mohlo by se tak na záchraně Řecka podílet. Dočasná půjčka by měla být po několika týdnech či měsících splacena třetím záchranným programem, pokud bude vyjednán.

Litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová už "nekonečný" eurosummit opustila a potvrdila, že "dohoda je velmi blízko". Summit opustil také její slovinský kolega Miro Cerar.

Eurosummit může trvat podle diplomatického zdroje až do oběda. Řecký premiér Alexis Tsipras neustále ze schůzky odbíhá telefonovat. Nejspíše hledá pro politicky neprůchodnou dohodu s věřiteli spojence v parlamentu.

Ministři financí zemí eurozóny v neděli připravili pro lídry velmi hrubý text k řecký reformám, na kterém se prezidenti a premiéři stále ještě nedohodli. Ministři financí se ale alespoň před dnešní schůzkou Euroskupiny, která začíná v 15 hodin, vyspali. Na schůzce mají zvolit nového předsedu Euroskupiny. Místo téměř jistě obhájí Nizozemec Jeroen Dijsselbloem, jeho vyzyvatelem je Španěl Luís de Guindos.

Zdá se, že se lídři zemí eurozóny s Řeckem dohodli. Čeká je teď už údajně jen závěrečné potvrzení kompromisu. Jak dohoda vypadá, ale není zatím jasné.

Vznik dohody mezi lídry eurozóny a Řeckem potvrdil i prezident Evropské rady.

Podle předsedy Evropské Rady Donalda Tuska je možné zahájit jednání o třetím záchranném programu. Vyjednat ho bude trvat ale podle diplomatů i několik týdnů. Zůstává otázkou, odkud mezitím získá Řecko peníze na pokrytí splátek pro Evropskou centrální banku. Zaručit se za řeckou "překlenovací" půjčku mu mohou i všechny země Evropské unie, včetně Česka.

Jak zajistit Řekům peníze pro období vyjednávání třetího záchranného balíku, budou v pondělí řešit ministři financí zemí Eurozóny. "V dohodě najdete, že mnoho našich navrhovaných opatření bylo ještě posíleno," uvedl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. "Zisky z nově zřízeného fondu, který bude restrukturalizovat a privatizovat řecké státní podniky, budou použity na moření dluhu a rekapitalizaci řeckých bank," pokračoval Dijsselbloem.

"Po dlouhých jednáních jsme vytvořili cestu k otevření jednání o třetím záchranném programu," uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. "Výhody převažují nevýhody," dodala. Dohodu teď bude schvalovat také německý parlament.

"Hned v prvním odstavci dohody upozorňujeme na to, že musíme obnovit vzájemnou důvěru," řekla kancléřka.

Řecko bude muset ve středu schválit kroky, na kterých se dohodlo s lídry eurozóny dnes.

"Výhody dohody převažují nad nevýhodami, všechny požadavky budou uspokojeny. Máme spektrum mechanismů, které, pokud budou implementovány, mohou Řecko vrátit k růstu," uvedla kancléřka Merkelová. "Můžeme ale dělat jen něco, na čem se shodneme s Řeckem."

"Jednání byla tvrdá, některé podmínky jsou drsné, ale je to proto, abychom mohli věřit, že program, který zahrnuje EMS, bude uskutečněn," dodala.

"Zaprvé musí řecký parlament schválit jednotlivé kroky, potom celou dohodu, pak se věřitelské insituce dohodnou, jestli vše probíhá tak, jak jsme se dohodli, a můžeme mandát pro jednání doporučit. V tu chvíli budou o dohodě hlasovat také národní parlamenty v našich zemích," popsala nejbližší kroky německá kancléřka Angela Merkelová.

Do svěřeneckého fondu dá Řecko záruky za 50 miliard eur, které se postupně prodají. Polovina, tedy 25 miliard eur, bude určena pro rekapitalizaci bank, 12,5 miliardy na umoření dluhu a dalších 12,5 miliardy na investice v Řecku.

"Euroskupina je připravena přijmout další opatření, jako prodloužení spatnosti dluhu nebo snížení úroků, pokud reformy půjdou podle plánu. Jasně jsme ale řekli, že nesnížíme nominální hodnotu dluhu," pokračovala Merkelová.
"Myslím, že to nebude lehká cesta, ale myslím, že stojí za to se jí vydat," dodala kancléřka.

"Plán B teď není potřebný, ale chtěla bych podotknout, že to je něco, co musí udělat Řecko samo a nikdo ho k tomu nemůže nutit," řekla o možném vystoupení Řecka z eurozóny Angela Merkelová.

"Situace v Řecku je napjatá, jak víte, ale nemám důvod pochybovat o časovém rozvrhu, který jsme teď ustavili," řekla Merkelová.

Prezident Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem uvedl, že jednání o finanční podpoře Řecka začnou prakticky ihned, aby země mohla pokrýt letní splátky dluhu.

Jeroen Dijsselbloem na summitu v Bruselu

"Dnes se nerozhodlo o žádné půjčce Řecku. Dnes jsme jen Aténám udělili mnoho domácích úkolů," uvedl zjevně unavený slovenský premiér Robert Fico.

Podle závěrů schůzky musí Řecko do středy odhlasovat čtyři základní zákony, které se týkají například reformy důchodového systému nebo zvýšení DPH. Do 22. července pak musí země přijmout ještě další dva zákony: novelu občanského zákoníku a restrukturalizace bank. "Kromě těchto zákonů se Tsipras zavázal k dalším reformám, těžko, ale zavázal," uvedl Fico s tím, že se jedná především o liberalizaci trhu.

Evropské akciové trhy zahájily dnes výrazným vzestupem, trh reaguje na nejnovější zprávy o dohodě mezi eurozónou a Řeckem. Kurz eura smazal dosavadní ztráty a oživily ceny státních dluhopisů zemí jižního křídla eurozóny, které může řecká krize ohrozit.

Širší západoevropský index FTSEurofirst 300 po zahájení obchodování stoupl o jedno procento a index Euro STOXX 50, který sleduje přední akcie v eurozóně, získával 1,3 procenta. Evropské akcie v naději na dohodu s Řeckem silně rostou od poloviny minulého týdne.

Náladu Řeků po dosažení dohody popsal v ČT24 zpravodaj televize Zdeněk Fučík: "Řekové, se kterými jsem mluvil, reagovali pozitivně. Panuje tu určitá naděje, vítají, že součástí dohody je i finanční pomoc Řecku. Přesné detaily dohody ale ještě nejsou známy. Důležité bude, jak premiér Tsipras bude schopen dohodu vysvětlit poslancům své vlastní strany, z nichž část byla proti."

"Nerad používám tento výrok, ale jde o určitou formu protektorátu," vyjádřil se o dohodě slovenský premiér Robert Fico.

"Grexit nebude, s dohodou jsme spokojeni," řekl Jean-Claud Juncker.

"Řekové chtějí podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase zůstat v eurozóně," řekla Merkelová na dotaz, jestli dohoda nepodrývá výsledky referenda. Důležité podle ní také je, že na mandátu pro dohodu shodly téměř všechny hlavní politické strany.

Slovenský premiér potvrdil, že byla chvilka, kdy hrozilo, že Řecko z eurozóny vystoupí. Řecký premiér Tsipras ale nakonec "vyměkl" a přistoupil na všechny podmínky.

"Nerad vynáším drby ze schůzky, ale musím říct, že si myslím, že bude zázrak, jestli Řecko všechny reformy zavede," uvedl Fico.

Fico závěry dnešního jednání nevnímá jako dohodu o záchraně Řecka: "Je to spíše jednostranný krok eurozóny k Řecku. To, co jsme vyjednali, je pak jen jedna z mnoha podmínek, které mohou vést k tomu, že začneme s Řeckem vyjednávat o třetím záchranném programu."

Německá kancléřka Angela Merkelová na summitu potvrdila, že Řecko v rámci podmínek bude muset získat 50 miliard eur na rekapitalizaci bank prodejem statních podniků. To bude ale opravdu velice složité, jestli vůbec reálné.

Dohoda podle Tsiprase obsahuje růstový balíček v hodnotě 35 miliard eur, restrukturalizaci dluhu a zajistí stabilitu země, podmínky jsou ale tvrdé.

Tvrdý přístup eurozóny k Aténám se v pondělí snažil objasnit polský liberální list Gazeta Wyborcza. Řeckou mysl prý ovládla nová mytologie, ve které není místo pro rozum a odpovědnost za stát. Řekové uvěřili tomu, že již nebudou muset šetřit, ale finanční pomoc i tak dostanou. Tento pocit vyvolal propagandistickými prohlášeními premiér Tsipras, což vyústilo v to, že Řekové hlasovali v nedávném referendu na základě pocitů, a ne znalostí.

Podobný názor zastává i španělský pravicový deník El Mundo, podle kterého řecký premiér Tsipras svou nejednotnou a schizofrenní strategií způsobil Řekům neodčinitelné škody. "Je proto logické, že věřitelé, kteří již vydali spoustu peněz a kteří se musí zodpovídat veřejnosti, už Aténám nevěří," konstatoval list. Zároveň upozornil, že i tak je nevyhnutelné, aby vznikla dohoda, která poskytne věřitelům garance a která Aténám umožní dostat hospodářství opět na nohy. "V opačném případě se za tři roky dostaneme opět do slepé uličky," dodal El Mundo.

Zatímco evropští představitelé si mohou po dlouhé a únavné noci konečně odpočinout, řecký premiér míří do Atén, kde jej čeká další politický boj. Bude muset přesvědčit řecký parlament, aby přijal nové reformy.

Dohoda byla nalezena. Francie ji hledala, chtěla ji. Řecko zůstává v eurozóně. Evropa vyhrála, uvedl na Twitteru francouzský prezident Francois Hollande.

Maltský ministr financí uvedl, že dohoda ohledně Řecka je jeden malý, ale velice významný krok vpřed pro Řecko a eurozónu.

Apple chce pomoci Řecku a podle serveru CNBC nabídl svým zákazníkům v zemi bezplatné prodloužení iCloudu na 30 dní. "Sympatizujeme s našimi zákazníky v Řecku, kteří přerušili užívání účtů iCloudu v důsledku fiskální krize," cituje CNBC představitele Apple.

Zatímco slovenský premiér Robert Fico mluví o dohodě s Řeky jako o "určité formě protektorátu", předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je přesvědčen, že "jde o klasický evropský kompromis, který nemá vítěze ani poražené". Juncker si zároveň nemyslí, že budou Řekové touto dohodou nějak poníženi.

Součástí dohody je vznik fondu, do nějž budou převedena řecká aktiva. Podle Merkelové fond "za určitý čas" vygeneruje 50 miliard eur. Peníze mají být použity ke snížení řeckého dluhu i k rekapitalizaci řeckých bank. Zbývající prostředky budou použity na další snižování dluhů a část bude moci řecká vláda investovat.

Konkrétně 25 miliard eur bude určeno pro rekapitalizaci bank, 12,5 miliardy na umoření dluhu a dalších 12,5 miliardy na investice v Řecku.

Níže je pasáž týkající se nového fondu z textu, který se dostal k novinářům v Bruselu:

Všechny detaily pondělní dohody nejsou ještě známy. Mezi novináře se nicméně dostal návrh reforem, které musí Řekové okamžitě přijmout.

Zde je několik z nich:

• Zefektivnění sazby DPH
• Rozšíření daňového základu
• Udržitelnost penzijního systému
• Přijetí Občanského soudního řádu
• Zabezpečení právní nezávislosti řeckého statistického úřadu ELSTAT
• Zavedení automatických vládních škrtů
• Rekapitalizace a zotavení bankovního sektoru

Nadcházející dny budou tak klíčové pro řeckou vládu, která musí v Athénách tyto reformy prosadit do středy, aby Řecko dostalo finanční záchranu.

Pasáž týkající se krátkodobé půjčky ze staršího evropského nástroje známého jako Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM): Odhadovaná částka je 7 miliard eur do příštího pondělí a dodatečných 5 miliard do poloviny srpna.

Garance za tuto půjčku se týkají i České republiky, Česko by ručilo za 1,13 procenta výše této půjčky. O půjčce mají ještě jednat ministři financí.

Výstupy ze summitu eurozóny v pondělí projednají ministři financí eurozóny, tzv. Euroskupina. Měli by se v Bruselu sejít od 13:30.

Evropská rada právě zveřejnila kompletní závěry dnešního summitu eurozóny o pomoci Řecku:

Podle závěrů, které uveřejnila Evropská rada na svém webu, se Řecko zavázalo k přijetí tvrdých reforem, které zemi zajistí ekonomický růst. Řecko také zůstává i nadále členem eurozóny.

Opatření zahrnují především reformu důchodového systému, liberalizaci ekonomiky (například obchody budou muset otevřít i v neděli), privatizaci energetické sítě, reformu trhu práce (včetně zavedení nových pravidel v průmyslu a úpravu předpisů pro hromadné propouštění zaměstnanců) a také opatření proti nesplácení půjček.

Do středy 15. července musí řecký parlament schválit tyto reformy:

• Zefektivnění sazby DPH a rozšíření daňového základu ke zvýšení příjmů státního rozpočtu
• Opatření, která zlepší důchodový systém a zajistí jeho dlouhodobou udržitelnost
• Zabezpečení právní nezávislosti řeckého statistického úřadu ELSTAT
• Úplné uplatnění přislušných stanov ze Smlouvy o stabilitě a zavedení automatických vládních škrtů v případě nedosažení požadovaného vládního přebytku rozpočtu

Do 22. července musí Atény přijmout další opatření:

• Přijetí Občanského soudního řádu, který zajistí opravu systému občanského soudnictví a výrazně urychlí soudní řízení a zároveň sníží jeho náklady.
• Zavedení nových regulací a krizového řízení bankovních institucí (BRRD) s podporou Evropské komise

V delším horizontu se Řecko zavázalo k přijetí několika dalších opatření, z nich asi největší je vytvoření privatizačního fondu o velikosti 50 miliard eur, který bude sloužit ke snížení dluhu, pro rekapitalizaci bank a na investice, které zemi pomohou k růstu.

Dohoda Řecka s věřiteli poslala světové trhy vzhůru. Některé rostou až o dvě procenta a pomalu tak nabírají směr k hodnotám, které měly před krizí.

Asie:

• Čínský Shanghai přidal 2,39 procenta.
• Japonský Nikkei 225 1,57 procenta.
• Burza v Hongkongu je výše o 1,3 procenta.

Evropa:

• Německý DAX roste o 1,2 procenta.
• Francouzský CAC 40 přidává 1,72 procenta.
• EURO STOXX 50 je výše o 1,59 procenta.
• Londýnský FTSE 100 roste o 0,73 procenta.
• Burza v Praze je výše o 0,98 procenta.

Trhy v zámoří otevírají v půl čtvrté místního času nicméně vývoj před otevřením burzy naznačuje, že trhy v USA budou pravděpodobně následovat zbytek světa.

Ministr financí Andrej Babiš nepovažuje výsledek summitu eurozóny k Řecku za dobrý. Podle jeho slov může za pár let dojít ke stejné situaci.

Podle Babiše je řešením "odchod z eurozóny a částečný odpis dluhů."

"Závazky Řecka vůči eurozóně budou mít na řeckou ekonomiku a společnost velmi negativní dopad," uvedl český ministr financí.

Média se plní i povedenými karikaturami na aktuální řecké téma.

Britský premiér David Cameron uvítal dnešní dohodu mezi eurozónou a Řeckem, která má zabránit finančnímu kolapsu země. Zároveň podle agentury Reuters ústy své mluvčí varoval, že uvedení podmínek ujednání do praxe bude nesnadným úkolem. 

"Jsme potěšeni, že bylo dosaženo dohody. Před námi je ale stále plno práce," uvedla Cameronova mluvčí. "Velkou výzvou bude nyní dodržení podmínek (dohody) a jejich uvedení do praxe," dodala s tím, že tyto následné kroky nelze podceňovat.

Podle řeckého serveru Enikos šéf Euroskupiny Dijsselbloem řekl, že pondělní schůzka ministrů financí eurozóny se bude zabývat krátkodobým financováním závazků Řecka. 

• Atény již ve středu musí začít se schvalováním prvních reforem, teprve poté formálně začnou rozhovory o pomoci. Pokud Řecko splní dohodnuté podmínky a neprodleně začne s uváděním reforem do praxe, může na tři roky počítat s novým záchranným programem Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) ve výši několika desítek miliard eur. K novým penězům z ESM se Atény zřejmě dostanou až za několik týdnů.

• Krátkodobý přístup k financím může Řecko získat například ze staršího evropského krizového nástroje známého jako Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za půjčky z něj ručí všechny státy EU včetně Česka. Praha nebude nic půjčovat, jen případně za půjčku ručit. Její případný podíl bude 1,13 procenta.

• Řecký premiér Alexis Tsipras dohodu označil za tvrdou, dodal ale, že umožní hospodářství země vrátit k růstu. Součástí ujednání bude restrukturalizace dluhu a střednědobé financování v podobě růstového balíčku v hodnotě 35 miliard eur (949 miliard korun). Zároveň Tsipras přislíbil radikální reformy, které skoncují se systémem oligarchie a umožní spravedlivě mezi Řeky rozdělit finanční břímě.

• Řekové budou muset změnit daně z přidané hodnoty, penzijní systém nebo způsob řízení svého statistického úřadu. Vznikne také fond, který postupně vygeneruje 50 miliard eur pro umoření dluhu a rekapitalizaci bank.

• Prosazení podmínek v Řecku bude těžké. Řecký ministr práce a sociální solidarity Panos Skurletis předpokládá podporu opozičních stran, případně vytvoření vlády národní jednoty. Rovněž nevylučuje, že po stabilizaci země se ještě letos mohou konat předčasné volby.

• O možnostech krátkodobého financování Řecka budou ještě v pondělí jednat ministři financí eurozóny, v úterý se k nim přidají i zbývající unijní ministři financí.

Ekonom Aleš Michl v dohodě mezi Řeckem a věřiteli nevidí nic pozitivního. Podle něj Řekové neznají recept na ekonomický růst a škrty a zvyšování daní situaci zhorší.

"Nemá vůbec smysl Řecku dál půjčovat. Klíčové je najít řešení, jak se vrátit k ekonomickému růstu. Aby se platily daně, aby si na sebe země vydělala," řekl Michl. Uzavřená dohoda k tomu ale podle něj jednoznačně nepovede.

Celý rozhovor Michla pro DVTV si můžete pustit ZDE.

Evropská centrální banka se rozhodla, že prozatím zachová nízkou likviditu řeckých bank, která je omezena na 89 miliard eur. To znamená, že budou v Řecku zachovány limitní výběry a banky zůstanou zatím zavřené nejméně do středy.

Řecký předseda opoziční strany Nová demokracie Evangelos Meimarakis uvítal nově uzavřenou dohodu.

"Dohoda dala Řecku oddych, takže země může znovu hledat cestu do Evropy," řekl Meimarakis.

"Bohužel na poslední chvíli jsme měli pouze možnost volby dohody, nebo jejího odmítnutí, které by vedlo k absolutní katastrofě," uvedl pro řecké stránky News247.

Ministři financí eurozóny dorazili na pondělní setkání Euroskupiny, na kterém budou jednat především o možnostech krátkodobého financování Řecka.

Český ministr Andrej Babiš uvedl pro server Aktuálně.cz, že nechce, aby Česká republika ručila za překlenovací půjčku pro zadlužené Řecko. Nesouhlasí ani s čerstvou dohodou, podle které země eurozóny pošlou do Atén dalších 86 miliard.

Celý článek naleznete ZDE.

"Tsiprase tam ukřižovali," citoval britský deník Financial Times nejmenovaného evropského úředníka po dlouhém nočním jednání. Další zdroje z EU zase uvedly, že na řeckého premiéra byl použit tzv. "waterboarding" ze strany Angely Merkelové a Francoise Hollanda.

Výsledky tlaku jsou vidět jasně od pondělního rána. Řecký premiér musí protlačit přes svůj parlament soubor drastických opatření do středy, jinak Řecko nedostane potřebné finance.

Dohoda s Řeckem je velmi křehká, protože Řecko několikrát něco slíbilo a nikdy to nesplnilo. Novinářům to v reakci na noční dohodu zemí eurozóny v pondělí řekl prezident Miloš Zeman.

Odmítl také, aby Česko ručilo za půjčku Řecku. Na takovou variantu se prý dívá velmi negativně. "Protože se domnívám, že čeští daňoví poplatníci by v žádném případě neměli platit řecké dluhy," zdůraznil Zeman.

Pondělní setkání Euroskupiny, na kterém ministři financí eurozóny jednají o překlenovací půjčce Řecku, nejspíš nepřinese očekávaný výsledek. Proti půjčce, která by Řecku zajistila platby z Evropské centrální banky a pomohla by tak otevřít tamní prázdné banky, se staví hlavně Finsko.

"Finsko dnes nemůže přijmout jakýkoliv druh překlenovacího financování pro Řecko. Nemá pro to mandát," řekl finský ministr financí Alexander Stubb. Zopakoval tak slova finského premiéra, který řekl, že neexistuje žádná záruka pro otevření dalších vyjednávání i kdyby řecký parlament vše schválil.

Česká republika odmítá garantovat případnou půjčku Řecku a neposkytne Řecku ani žádnou přímou půjčku. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr financí Andrej Babiš (ANO).

EU uvažuje na přechodnou dobu o využití staršího evropského nástroje známého jako Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za půjčky z EFSM ručí všechny státy evropské osmadvacítky, ne jen státy eurozóny.

Na dojednání dalšího záchranného programu pro předlužené Řecko, který této zemi umožní zachovat si euro, má podle všeho velkou zásluhu stálý předseda Evropské rady Donald Tusk.

Vyplývá to alespoň z postřehů, které ohledně rekordně dlouhého summitu v Bruselu přinesl list Financial Times.

Právě Tusk prý zabránil zástupcům Řecka a Německa, aby opustili jednací místnost. Rozhovory by pak nad ránem téměř jistě zkrachovaly.

Řecký premiér Alexis Tsipras a německá kancléřka Angela Merkelová se údajně po 14 hodinách rozhovorů plných utrpení rozhodli, že už není kam dál jít.

Neviděli žádný prostor pro dosažení kompromisu, ani důvod, proč v jednáních pokračovat. A odchod Řecka z eurozóny, takzvaný Grexit, byl naprosto reálnou možností. Do kritické fáze se tak rozhovory dostaly dnes kolem šesté hodiny ranní.

Když už se oba lídři odebrali ke dveřím, aby jednání definitivně ukončili bez dohody, objevil se tam Tusk, který je zastavil.

"Nezlobte se, ale tuto místnost teď v žádném případě neopustíte," řekl jim prý bývalý polský premiér.

Spor se týkal návrhu, aby Řecko vyvedlo do svěřeneckého fondu v zahraničí jako záruku aktiva v objemu až 50 miliard eur. Tsipras chtěl nižší částku a také požadoval, aby byl fond určen k financování investic, a země se tak vyhnula národnímu ponížení.

Nakonec se z toho obě dvě strany vyvlékly tím, že sice vznikne nezávislý fond, jehož příjmy dosáhnout až 50 miliard eur, z toho ale 25 miliard eur se použije k rekapitalizaci bank, polovina ze zbytku půjde na snížení podílu dluhu na HDP a zbytek na investice.

Fond bude zřízen v rámci řecké jurisdikce, dohled nad ním ale budou mít příslušné evropské instituce. Tsiprasovi se nelíbil ani původní plán, aby fond vznikl podle lucemburského práva.

Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem byl v pondělé podle očekávání znovuzvolen šéfem takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí členských zemí eurozóny. Jediným Dijsselbloemovým soupeřem byl španělský ministr hospodářství Luis de Guindos.

Devětačtyřicetiletý Dijsselbloem tak bude stát v čele euroskupiny dalšího dva a půl roku.

Euroskupina má na starosti hospodářské záležitosti eurozóny a v současnosti se zabývá zejména řešením řecké dluhové krize.

Janis Varufakis, který před několika dny rezignoval na post řeckého ministra obrany, podle analytika Janise Kutsomitise ještě před čtyřmi lety tvdil, že Grexit je nepřípustný. V pondělí ale připustil, že o něm uvažoval...

Řecké ministerstvo financí potvrdilo, že banky zůstanou zavřené i ve středu. Řekové tak mohou z bankomatů nadále vybírat jen 60 eur denně. Banky jsou zavřené od pondělí 29. června, píše deník Ekathimerini.

Mluvčí Evropské centrální banky (ECB) uvedl, že vedení ECB ponechalo limit nouzového financování řeckých bank beze změny.

Banky tak nemají čím pokrýt úbytek vkladů.

"Cílem je znovuotevření poboček ve čtvrtek," řekl agentuře Reuters zdroj z bankovního sektoru, který si nepřál být jmenován.

Jakou cenu zaplatí německá kancléřka Angela Merkelová za dohodu s Řeckem, na to se ptá agentura Bloomberg. Celý článek najdete zde.

On-line reportáž o vývoji řecké krize pro dnešek končí. Situaci budeme sledovat opět v úterý. Děkujeme za pozornost!