Senát schválil kurzarbeit. Stát v době krize přispěje firmám na mzdy

Senát ve čtvrtek schválil zavedení takzvaného kurzarbeitu, které vyplývá z novely zákona o zaměstnanosti. Norma, kterou Senát schválil beze změn, počítá s tím, že stát by firmám v krizi přispíval na mzdy zaměstnanců, aby jim udržely práci aspoň na zkrácený pracovní úvazek. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Úprava se týká zaměstnanců podniků, které by pro ně kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě neměly práci na plný úvazek. Po dobu výpadku by dostávali nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 procent, stát zbývajících 20 procent. O každé žádosti o tuto podporu by rozhodovala vláda. 

Hospodářská komora je ohledně praktického využití kurzarbeitu skeptická. "Současná podoba kurzarbeitu není pro firmy dostatečně zajímavá. Je spíše komplikovaná a realizovatelná v příliš dlouhém horizontu od vzniku problémů. Firmy budou s větší pravděpodobností reagovat ihned s využitím zákoníku práce a nebudou se pouštět do tohoto byrokratického systému," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Podle advokáta Jana Procházky z kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal jde o opatření, které může pomoct zaměstnavatelům v době nedostatku zakázek nebo při postižení živelní pohromou. Nicméně kvůli nutnosti schválení každé jednotlivé dohody vládou půjde spíše o výjimečné opatření, jehož praktický dopad bude omezený, uvedl.

Návrh vychází z parametrů, které kabinet schválil v listopadu. Příspěvek od státu by mohly získat firmy, které by kvůli krizi či přírodní pohromě nemohly zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 procent stanovené týdenní pracovní doby.

Maximálně by stát poskytl příspěvek 12,5 procenta průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku s možností jednoho opakování. V odůvodněných případech by vláda mohla stanovit delší dobu podpory.

Zaměstnavatel by k žádosti o příspěvek přikládal mimo jiné podrobný popis důvodů, počet pracovníků, výhled překonání krizové situace a dohodu s odbory o výši náhrady mzdy. V dohodě s úřadem práce by se musel zavázat, že zaměstnance nepropustí.

Pokud firma dohodu poruší, nebude moct po tři roky dostat příspěvek na veřejně prospěšné práce, na takzvaná společensky účelná pracovní místa, na zapracování, na přechod na nový podnikatelský program ani na kurzarbeit.

Norma současně předpokládá, že členové obchodních společností, kteří jsou bez práce a jen vykonávají činnost za nižší odměnu, by neměli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nebude se to týkat členů bytových družstev.

Cílem úpravy je sjednotit pravidla vyplácení podpor. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy podporu také nedostávají. Nová pravidla by se tak týkala například nezaměstnaných společníků, jednatelů firem, ředitelů obecně prospěšných společností nebo členů představenstev a rad akciových společností, kteří dělají pro společnost práci za nízkou odměnu. Nezaměstnaní budou v žádosti o podporu muset také doložit, že žádnou činnost za odměnu či nekolidující zaměstnání nemají. Období, kdy nebudou podporu dostávat, se jim nezapočte do takzvaných podpůrčích dob.

Novela také zkrátí lhůtu pro nezařazení volných míst do seznamu vhodných pozic pro cizince pro ty firmy, které dostaly za nelegální či nehlášené zaměstnávání pokuty. Z roku se zkrátí na čtyři měsíce. Norma má také zakotvit postavení Fondu dalšího vzdělávání.