Německý parlament schválil záchranný balíček pro Řecko. Euroskupina večer dojedná detaily

Německý parlament ve středu v klíčovém hlasování rozhodl o další finanční pomoci Řecku. Třetí záchranný balík pro tuto zadluženou zemi hladce prošel, i když část vládních poslanců byla vůči další pomoci Aténám skeptická a hlasovala proti. Německo je největším individuálním přispěvatelem do záchranných fondů pro Řecko.

Kromě německých zákonodárců se k finanční pomoci Řecku vysloví ve středu také jejich nizozemští kolegové, jejichž souhlas však pro eurozónu není závazný.

Při jednání předcházejícímu hlasování nazval nizozemský lídr pravicových populistů Geert Wilders Řecko "závislákem" Evropy. Již předtím Wilders vyzval k hlasování o nedůvěře nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu. Ten před svým znovuzvolením v roce 2012 slíbil, že Řecku už nedá "ani cent".

Atény se s mezinárodními věřiteli na podmínkách dalších úvěrů domluvily minulý týden, dohodu už schválily země eurozóny i řecký parlament. V rámci třetího záchranného programu by mělo Řecko během tří let získat až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč).

Souhlas s tím však musí vyslovit ještě několik národních parlamentů zemí platících eurem, například portugalský a finský. V úterý záchranný balík pro Řecko schválil parlament ve Španělsku, Rakousku a Estonsku. Nyní i Německo.

Ve středu večer ministři financí eurozóny plánují balíček finalizovat přes telekonferenci.

Na středečním hlasování v německém sněmu chybělo celkem 46 poslanců, což je na tak důležité hlasování vysoké číslo. Několik jich bylo nemocných či v zahraničí, většinu však tvoří poslanci z konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, kteří nedorazili z protestu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble před hlasováním doporučil poslancům, aby balíček schválili. Nový postoj řecké vlády k reformám podle něj dává naději, že balíček pomůže stabilizovat tamní ekonomiku. 

"Rozhodnutí o další pomoci pro Řecko není jednoduché. Jsou závažné důvody pro její poskytnutí, stejně jako jsou závažné důvody proti," řekl Schäuble.

Podle něj si však řecká vláda v posledních měsících uvědomila, že není možné udržet zemi v eurozóně a zároveň se vyhnout hospodářským reformám. "Protože došlo k této změně postoje, mohli jsme v Euroskupině doporučit přijetí třetího balíčku," řekl ministr.

"Po zkušenostech z posledních měsíců a let samozřejmě není žádná záruka, že všechno bude fungovat. Pochyby jsou stále přípustné. Ale vzhledem k tomu, že řecký parlament už velkou část opatření schválil, by bylo nezodpovědné nevyužít šanci na nový začátek pro Řecko," řekl Schäuble.

Podle ministra jsou reformy jedinou cestou, jak se Řecko může hospodářsky postavit na vlastní nohy. Podobné programy podle něj prokázaly svou účinnost v případě Irska, Portugalska, Španělska i Kypru.

Vládní sociální demokracie (SPD) už dopředu avizovala svou podporu pro balíček. "Tento program má novou kvalitu. Není fixován jen na úspory v rozpočtu, ale sází i na přestavbu státu, ekonomiky a společnosti," řekl předseda poslaneckého klubu SPD Thomas Oppermann. Důvodem ke schválení balíčku byl podle něj i postoj Atén.

"Poprvé od chvíle, kdy se (levicová strana) Syriza ujala vlády, máme dojem, že se o reformách jen nemluví, ale že je i vůle je prosadit," řekl Oppermann.

Pro balíček hlasovali i opoziční Zelení. "Náš souhlas ale znamená 'ano' pro Evropu, není to 'ano' pro postup této vlády," řekl předseda poslaneckého klubu Zelených Anton Hofreiter. "Odmítnutí pomoci by znamenalo vystoupení Řecka z eurozóny, to je mnohem horší alternativa," dodal.

Ze strany CDU/CSU kancléřky Merkelové nakonec proti záchrannému balíčku vyslovilo 63 z 311 poslanců. Hlasování tak ukázalo, že ve straně Merkelové přibývá odpůrců poskytování další pomoci Řecku, při předchozím hlasování o podpoře Atén bylo proti 60 konzervativních zákonodárců.