Čínské hospodářství je v útlumu. Nejnižší aktivitu v průmyslu od roku 2009 experti nečekali

Pokles aktivity v čínském zpracovatelském sektoru v srpnu dosáhl nejprudšího tempa za šest a půl roku, zejména kvůli slabé domácí poptávce a exportu. Vyplývá to z průzkumu společností Caixin a Markit mezi nákupními manažery. Výsledek posiluje obavy z prudkého zpomalení růstu druhé největší ekonomiky světa. 

Index aktivity zpracovatelského sektoru za srpen klesl na 47,1 bodu z červencových 47,8 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň od března 2009 a už šest měsíců za sebou se nachází pod klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

Srpnový pokles indexu je navíc výraznější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters v průměru počítali s poklesem jen o 0,1 bodu na 47,7 bodu. 

"Tak slabá hodnota potvrzuje, že ekonomiku pravděpodobně čeká další oslabování," uvedl ekonom Chester Liaw ze společnost Forecast Pte. "Úřady tvrdily, že ve druhém pololetí se poptávka zotaví, děje se ale pravý opak," dodal.

Analytik Nicholas Teo ze společnosti CMC Markets varoval, že zpomalování hospodářského růstu v Číně by mohlo podkopat naděje na oživení světové ekonomiky. "Čína už dnes není jen 'továrnou' světa. Je to důležitý spotřebitel světové produkce a služeb. Řada podniků a odvětví závisí na čínských spotřebitelích, kteří jsou nyní 'znevýhodněni' z hlediska kupní síly," dodal.

Čínská centrální banka minulý týden nečekaně přikročila k devalvaci měny. Snížení hodnoty jüanu vyvolalo obavy ze vzniku měnové války a rovněž vedlo k obviněním, že Peking poskytuje nepoctivou výhodu čínským exportérům.

Čína devalvaci prezentuje jako tržně orientovanou reformu, která má přizpůsobit kurz jüanu situaci na trhu. Také analytici poukazují na to, že po letech vzestupu je letos čínská měna pod silným tlakem slábnoucí ekonomiky a vykazuje přirozenou tendenci k poklesu.

Turbulence na akciových trzích

V reakci na zveřejnění nepříznivých údajů o čínském zpracovatelském průmyslu zahájily prudký propad i tamní burzovní indexy. V poklesu kvůli obavám ohledně čínské ekonomiky pokračují také evropské burzy.

Hlavní index šanghajské akciové burzy Shanghai Composite odepsal 4,27 procenta a uzavřel na 3507,74 bodu. Za celý týden oslabil o 11,5 procenta. Index CSI300, který zahrnuje tři stovky největších firem obchodovaných v Šanghaji a Šen-čenu, klesl o 4,57 procenta na 3589,54 bodu. Jeho týdenní ztráta dosáhla téměř 12 procent.

Pokles čínských akcií má negativní dopady také na další asijské trhy. Hlavní index burzy v Tokiu Nikkei 225 se v pátek propadl o 2,98 procenta na 19 435,83 bodu, a dostal se tak na nejnižší úroveň od letošního května. Za celý týden si odepsal 5,3 procenta, což představuje jeho nejprudší týdenní propad od loňského dubna.

Panevropský index FTSEurofirst 300 vykazoval krátce po zahájení dnešního obchodování pokles o 1,6 procenta. Je tak na cestě k nejprudšímu týdennímu propadu v letošním roce. "Globální trhy se nacházejí v režimu paniky, protože se zřetelněji ukazuje plný rozsah zpomalování čínské ekonomiky," uvedl analytik Angus Nicholson ze společnosti IG.