Fed se stále bojí turbulencí na finančních trzích. Úrokovou sazbu nechal na historickém minimu

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) rozhodl ponechat základní úrokovou sazbu na historickém minimu těsně nad nulou, kde ji udržuje od konce roku 2008. Zdůvodnil to signály oslabování v globální ekonomice a zvýšenou nestabilitou na finančních trzích. Možnost prvního zvýšení sazeb za devět let ale nechal otevřenou.

"Nedávný vývoj globální ekonomiky a finančních trhů by mohl poněkud omezit ekonomickou aktivitu a pravděpodobně v blízké době vyvine další tlak na inflaci," uvedl Fed po dvoudenním zasedání. Podle agentury Reuters dodal, že domácí ekonomika zůstává vcelku v rovnovážné situaci, hodlá však "monitorovat vývoj v zahraničí".

"Fed říká, že bude věnovat pozornost tomu, co se děje v zahraničí," řekl agentuře AP Scott Clemons z finanční společnosti Brown Brothers Harriman. "Tato slova jsou kódem pro Čínu," dodal.

Šéfka Fedu Janet Yellenová na tiskové konferenci uvedla, že zvýšení sazeb je letos nadále pravděpodobné a může přijít už v říjnu. I po něm ale zůstane měnová politika "ještě nějakou dobu vysoce uvolněná", dodala Yellenová.

Většina ekonomů se v anketách agentury Reuters v poslední době přikláněla spíše k tomu, že Fed ve čtvrtek úroky zvyšovat nezačne. Fed dával letos opakovaně najevo, že při rozhodování o úrocích bude vycházet hlavně ze situace na trhu práce a z vývoje inflace. Jeho šéfka Janet Yellenová naznačovala, že raději by sazby začala zvyšovat později, než aby jejich růst uspěchala a podkopala tím ekonomiku.

Na informaci o ponechání základní úrokové sazby těsně nad nulou reagovaly trhy prudkým růstem. Burzovní index Dow Jones si připisuje 0,86 procenta a index S&P 500 0,82 procenta.

Fed ve čtvrtečních nových ekonomických předpovědích mírně snížil své odhady hospodářského růstu a inflace v příštích dvou letech, což podle analytiků mohlo rovněž přispět k odložení začátku zvyšování sazeb. Většina činitelů Fedu ale dál předpokládá, že do konce roku se základní sazba nejméně jednou zvýší.

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila růst na 3,7 procenta z tempa 0,6 procenta v předešlém kvartálu a zaznamenala nejvýraznější expanzi od loňského léta. Trh práce se soustavně zlepšuje, inflace ale zůstává hluboko pod dvouprocentním cílem Fedu a v srpnu spotřebitelské ceny poprvé za sedm měsíců klesly.

Komentátoři ale především poukazovali na to, že Fed mohly od zvýšení úroků odradit srpnové otřesy na globálních trzích, vyvolané zejména signály dalšího zpomalování růstu čínské ekonomiky. Slabost druhé největší ekonomiky světa může mít utlumující vliv na zbytek světa včetně USA.

Centrální banka od konce roku 2008 v zájmu podpory ekonomiky drží základní sazbu usměrňující krátkodobé mezibankovní půjčky na rekordně nízké úrovni nula až 0,25 procenta. V minulých letech podporoval Fed ekonomiku rozsáhlými nákupy dluhopisů a dalších aktiv, loni ale program nákupů dluhopisů ukončil. Od té doby naznačuje, že se blíží k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2006.

Takřka nulové úroky podporovaly zotavování ekonomiky z poslední krize. Mezi ekonomy i některými členy Fedu se už ale množí obavy z toho, že příliš dlouhé udržování prakticky nulových úroků by mohlo vyvolat další "bublinu" nadhodnocených cen aktiv, která vyvolá krizi podobnou té, k níž vedl v minulém desetiletí neudržitelný růst cen nemovitostí.