Americký Fed je holubičí víc, než se předpokládalo. Analytiky překvapilo zdůvodnění, proč se sazby nezmění

To, že americká centrální banka Fed ponechá svoji klíčovou sazbu beze změny, tedy blízko nuly, očekávala většina analytiků i bankéřů. Překvapila je však argumentace předsedkyně Fedu Janet Yellenové.

"Vyhlídky v zahraničí nejsou už tak jisté. Proto jsme usoudili, že je vhodné vyčkat," pronesla na čtvrteční tiskové konferenci.

Ještě podotkla, že poslední pokles akciových kurzů v USA a posílení dolaru vede ke zpřísnění podmínek na finančních trzích, což by mohlo zpomalit tempo růstu americké ekonomiky bez ohledu na to, co Fed podniká.

Fed tak podle britského listu Financial Times vyslal finančním trhům "nečekaně holubičí signál". Ze sedmnácti tvůrců měnové politiky zvedl ruku pro zvýšení sazeb (o čtvrt procentního bodu) jenom Jeffrey Lacker, předseda regionální pobočky Fedu v Richmondu.

"Opravdu jsme nepředpokládali, že Fed ve svém rozhodování bude tolik přihlížet k situaci ve světové ekonomice a na mezinárodních finančních trzích," komentuje jeho postoj William Lee ze Citi Research. Jak připomíná, vnější okolnosti přiměly Fed odložit zvýšení sazeb naposledy v letech 1997–1998, v době asijské a ruské měnové krize.

"Americká centrální banka, zdá se, změnila své chování, a proto jsme po určitém váhání změnili naši předpověď ohledně zvýšení jejích sazeb. Čekáme ho nejdříve na jaře příštího roku," dodává Lee. Britská banka Barclays jako nejpravděpodobnější termín, kde Fed začne svoji měnovou politiku přitvrzovat, nyní uvádí březen 2016.

Fed ve svém prohlášení znovu zopakoval, že předtím, než začne sazby zvyšovat, by rád viděl další zlepšení na americkém trhu práce. Přitom průměrná míra nezaměstnanosti činí jenom 5,1 procenta, a je tedy tam, kde ji chce centrální banka mít.

S téměř nulovou základní sazbou pracuje nejenom Fed, ale také Evropská centrální banka, která navíc každý měsíc pumpuje do ekonomiky eurozóny prostřednictvím odkupů dluhopisů kolem 60 miliard eur. Na nule je také Bank of Japan.