Opatření po metanolové aféře skončila fiaskem. Na daních z tabáku se pak vybralo méně, zjistil NKÚ

Zavedení nových kontrolních pásek nebo kamer po metanolové aféře příliš nezlepšilo dohled nad lihem. Vyplývá to z výsledků prověrky celních úřadů, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Zmíněná opatření podle úřadu nedokážou zabránit prodeji závadného či nezdaněného alkoholu. Stát také podle NKÚ vybral v posledních letech na dani z tabáku o 1,4 miliardy korun méně, než mohl.

Při metanolové aféře, která začala v září 2012, zemřely v Česku po vypití nelegálně vyrobeného alkoholu desítky lidí. Stát následně zavedl například pásky s novými ochrannými prvky na lahve s alkoholem nebo povinnost umístit kamery do míst, kde se lahve s lihovinami označují. Podle mluvčí NKÚ Olgy Málkové jsou ale dohled nad páskami i možnosti využití kamer nedostatečné.

První pásky byly zavedeny už v roce 2005. Od té doby do letošního března nebylo podle celníků z několika objednávek pásek o celkovém objemu 16,5 milionu kusů využito či vráceno 3,9 milionu kusů, které byly nahlášeny firmami jako zničené nebo ztracené. "Tyto pásky jsou podle kontrolorů rizikové, protože mohou být zneužity k prodeji lihovin vyrobených z nezdaněného lihu," sdělila Málková. Podle mluvčí celníků bylo vydáno dohromady přes 1,1 miliardy pásek, uvedených 3,9 milionu tvoří jen 0,346 procenta z celkového počtu.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) novinářům řekl, že jde o tak závažná zjištění, že by se jimi měla zabývat Bezpečnostní rada vlády. Bude zasedat v úterý. "Je to zásadní věc, kde umírali lidé. Pokud vyhodnotíme, že opatření nejsou dostatečná, tak je potřeba je změnit," uvedl.

Situaci měl po metanolové aféře zlepšit v roce 2013 nový typ pásek. "Právní předpisy ale subjektům neukládají povinnost vést evidenci pásek podle individuálního kódu. Jejich registr tak postrádá smysl," míní mluvčí NKÚ.

Příliš mnoho technických problémů a málo zaměstnanců

Ani plošné zavedení bezpečnostních kamer, které mají sledovat označování lahví, podle úřadu nepřineslo zlepšení dohledu nad alkoholem. "V zákonné lhůtě tří měsíců zvládlo tuto povinnost naplnit jen pět procent osob povinných značit líh. Navíc nejméně u šesti celních úřadů kontrolovaných NKÚ se ukázalo, že záznamy jsou kvůli nedostatečné kvalitě jen obtížně využitelné," uvedla Málková. Celní úřady podle ní také nemohou plně využívat data z informačních systémů, kterými disponují, protože systémy nejsou vzájemně plně propojeny.

Nedostatečná je podle NKÚ rovněž kontrola denaturace, tedy znehodnocení lihu určeného pro technické účely, aby se nedal použít k výrobě nápojů. Denaturovaný líh je osvobozen od spotřební daně. Omezené jsou prý i možnosti celníků kontrolovat dopravu lihu. Lihovarníkům podle NKÚ například umožňuje lhůta pěti dní pro oznámení o doručení lihu zpracovat dodávku, než ji stihnou celní úřady prověřit. Kontroloři také uvedli, že celní správě sice v průběhu let přibyly úkoly, ale počet zaměstnanců mezi lety 2007 a 2014 klesl o pětinu.

Kontroloři prověřovali i výběr spotřební daně u tabákových výrobků. Mezi lety 2004 a 2014 se sazba daně podle NKÚ devětkrát změnila. "Problém předzásobení výrobky se starou sazbou ale zákon řešil čtyřmi protichůdnými způsoby a novela zákona, která fenoménu předzásobování skutečně zabraňuje, je účinná až od prosince 2014," doplnila mluvčí kontrolorů. Kvůli předzásobení prodejců cigaretami se starší sazbou daně tak vybral stát na dani z tabáku mezi lety 2012 a 2014 podle odhadu NKÚ o 1,4 miliardy korun méně, než mohl. Celní orgány podle kontrolorů navíc nekontrolovaly, jestli obchodníci uplatnili starou sazbu v souladu s právními předpisy.