Nedostatek solidarity s uprchlíky dopadne i na byznys, varuje šéf Francouzsko-české obchodní komory

Francouzští investoři kritizovali, že Česká republika nemá euro. Nezměnili však názor, když tuzemská ekonomika roste nejrychleji v celé Evropě?

Velcí investoři názor nezměnili. Značná část investic šla do výroby, která je určena pro celý evropský trh. Pro každou velkou firmu, která zde nyní takto vyrábí, je značným problémem, že nemáme euro.

Loni zaměstnávaly filiálky francouzských firem v Česku zhruba 100 tisíc zaměstnanců. Jak se tento počet mění?

Velcí investoři, kteří chtěli přijít, už tu většinou jsou. Může dojít k nějaké akvizici, nicméně očekáváme spíše pozvolný nárůst. Předpokládám, že půjde hlavně o vytváření nových míst malými a středními francouzskými firmami.

Stále podle vás platí, že menší české firmy by neměly plýtvat časem ve snaze o průnik na vzdálené trhy a měly by se více porozhlédnout třeba ve Francii?

Pro každou malou a střední firmu je vždy jednodušší se pohybovat v příbuzném prostředí. Je lepší usadit se na 10 evropských trzích a průběžně se přitom vydávat na nějaký vzdálenější než uspět na jediném evropském trhu a vzápětí se vypravit do Číny nebo Ruska. Takový postup může firmám způsobit problémy, protože každá nemá strýčka Klause či Zemana, kteří by byli ochotni za ně intervenovat.

Kolik českých podniků si již zřídilo pobočku ve Francii?

Zhruba patnáct, ale podstatně větší množství jich tam úspěšně obchoduje. Ve Francii se například zásadně etabloval výrobce nemocničních lůžek Linet. Dále bych jmenoval firmu Alukov, která dodává zastřešení bazénů a na Francii připadá 40 procent jejího obratu, společnost Sipral, jež dodává obvodové pláště budov, či sklářskou firmu Lasvit. A také stavební společnost Baticom, jež rekonstruovala části zámku ve Versailles.