Ve středu se v Praze sešli všichni hlavní hráči hazardního byznysu. Podnikatelé, lobbisté i politici budou celý den v Kongresovém centru probírat, jaká má být budoucnost sázení, loterií a heren v Česku.
Na akci vystoupí ministr financí Andrej Babiš, senátor a majitel firmy Synot Ivo Valenta, šéf Tipsportu Petr Knybel nebo generální ředitel Sazky Robert Chvátal. Přítomni by měli být i zástupci zahraničních sázkových společností.
Konferenci pořádá ministerstvo financí. To připravilo několik zákonů, kterými chce jednak omezit hazard v Česku, ale zároveň z něj dostat víc peněz skrze vyšší daně a poplatky.
Hospodářské noviny budou celý den přinášet on-line reportáž z debaty o budoucnosti hazardu v Česku.
On-line reportáž
Na akci dorazí zhruba čtvrt tisíce lidí. Před začátkem akce stojí ministr financí Babiš se svými lidmi, které má na ministerstvu financí pro regulaci hazardu. Těmi hlavními jsou Radim Haluza a Ondřej Závodský. Haluza přitom ještě v loňském roce šéfoval jednomu z největších hráčů na trhu – sákové kanceláři Fortuna.
V současnosti jsou zákony nastaveny tak, že zahraniční společnosti nemohou v Česku působit, pokud se tady nezaregistrují. To má nová regulace vytvořená Babišovým ministerstvem změnit – zahraniční firmy, hlavně on-line sázkovky a kasina, tady budou moct působit, ale zároveň i platit daně.
Proto na konferenci dorazili i zástupci firem jako Betfair, Bet365 nebo PokerStars.
Na konferenci nedorazila náměstkyně pro daně Simona Hornochová. Ta právě ve sněmovních výborech obhajuje vládní novelu zákona, která má zvýšit daně z hazardu. Místo dvaceti procent se má z živých her a sázek nově odvádět 23 % a z výherních automatů 28 %.
Nový zákon o hazardních hrách čeká několik měsíců ve sněmovně na první čtení. Kromě vyšších daní pro hazardní byznys má například zpřísnit pravidla pro hraní a zavést registr hráčů. Původně měly změny platit už od ledna příštího roku, ministerstvo ale nakonec zákon o rok odložilo. Čeká se také na stanovisko Evropské komise, která by měla rozhodnout v únoru.
Konferenci zahájil ministr financí Andrej Babiš. Nový zákon o hazardních hrách podle něj mimo jiné nově zreguluje i zahraniční firmy a omezí nelegální hazard. "Černý trh u nás se odhaduje až na 4 miliardy korun. Příjmy státu jsou tak kráceny zhruba o 800 milionů korun," řekl Babiš s tím, že posílí pravomoci Celní správy i policie. Samozřejmostí podle něj bude možnost zabavit nelegální automaty.
Ministr Babiš se obává, že ani do ledna 2017 nemusí zákon platit. Bojí se obstrukcí ve sněmovně. Obrátil se proto dopisem na premiéra Bohuslava Sobotku a vicepremiéra Pavla Bělobrádka, ve které je žádá, aby si "pohlídali své poslance". Ti by podle Babiše neměli podávat žádné pozměňovací návrhy, aby zbytečně nezdržovali.
Nároky firem senátora Valenty stát neuznává. Mluví naopak o zneužití arbitráže
Zástupce Evropské komise (EK) Harrie Temmink prohlásil, že EK doporučuje jako jedno z opatření registraci a monitorovací systém. Právě kvůli průtahům se vznikem systému má nová regulace roční zpoždění. Původně Babiš chtěl, aby komplexní změny platily už od ledna, ale bude to nakonec až od roku 2017. Na jeden rok se mají pouze zvýšit daně.
Podle Babiše vyčlení vláda v příštích třech letech 105 milionů korun na prevenci patologického hráčství.
Babiš trvá na tom, že se od roku 2017 budou blokovat webové stránky těch provozovatelů on-line sázek, které nebudou v Česku zaregistrované. Babiš odmítá, že se jedná o cenzuru nebo porušení práva přístupu k informacím.
Náměstek ministra Ondřej Závodský zavtipkoval, že chtěl tiskovou konferenci pojmenovat "devět lží o hazardním zákonu". Kolegové mu to ale zatrhli. "O zákonodárcích se prý nemá říkat, že lžou," uvedl Závodský. Postupně se snaží vyvrátit některé bludy - například že kvůli regulaci hazardu hrozí ztráta práce až 60 tisícům lidí. "V hazardním průmyslu pracuje zhruba 15 tisíc lidí a z nich je ohroženo zhruba 3,5 tisíce lidí," dodal Závodský s tím, že v branži možná pracuje více lidí, ale načerno.
Podle Závodského ministerstvo za Babiše zrušilo téměř deset tisíc automatů, za jeho předchůdce Miroslava Kalouska to bylo jen 74.
Závodský zdůraznil, že je třeba, aby sněmovna ještě v průběhu listopadu schválila změnu loterijních daní. Nové sazby totiž mají platit už v lednu příštího roku. V březnu by pak do Senátu měl odejít celý nový zákon o hazardních hrách.
Závodský nyní narazil na to, čeho se ministerstvo nejvíc bojí a na čem naopak pracuji lobbisté. Jedna se o klíčovou věc. A to načtení pozměňovacích návrhů. Kvůli nim by opět musel zákon ke schválení do Bruselu a to reálně znamená měsíce zdržení.
Aktivní je lobby hlavně tzv. tvrdého hazardu, tedy heren. Zatímco kurzové sazky výměnou za vyšší daně mají dostat oproti současnosti regulaci zahraniční konkurence, na provozovatele hracích automatů čekají pouze negativní věci v čele s opravdu výrazně vyššími daněmi.
Také zástupce Evropské komise (EK) Harrie Temmink uvedl, že doufá, že poslanci už nebudou chtít zákon výrazněji měnit. "Uvítali bychom, kdyby ČR přijala tento zákon co nejdříve. Doufáme, že proces v parlamentu půjde hladce. Pokud by přišly pozměňovací návrhy, musela by je komise znovu posuzovat," uvedl Temmink.
Nový zákon umožní legálně provozovat hazardní hry na internetu – půjde o loterie, kurzové sázky, živé kasinové hry nebo třeba bingo. Sázet na internetu se dá i nyní, ale stát nad tímto byznysem nemá žádnou kontrolu ani ho nedaní. Aby mohli hráči hrát na internetu, budou se muset povinně registrovat a prokázat například, že jsou zletilí.
"Jako další podmínku jsme stanovili, že firmy budou muset hráčům povinně nabízet, aby si nastavili sebeomezující opatření, například částku, kterou mohou prohrát," uvedl za ministerstvo financí Ondřej Plešmíd.
Česko podle údajů ministerestva financí vydá ročně až 16 miliard korun na nápravu negativních jevů souvisejících s gamblerstvím. S patologickým hráčstvím se potýkají až dvě procenta čechů.
Například když si bude hráč chtít změnit limit maximální prohry, pak bude záležet, jestli tuto částku bude snižovat, nebo zvyšovat. Snížení limitu proběhne hned, u zvýšení bude časová prodleva několik dnů. MF se tím snaží zabránit snaze hráčů vyhrát zpět prohrané peníze, což obvykle vede k ještě vetší prohře.
Rejstřík hráčů umožní některé lidi z heren a kasin vyloučit. Hráč si o zákaz bude moct požádat sám nebo dostane zákaz od státu, a to například v případech, že pobírá dávky v hmotné nouzi, je v úpadku nebo má uložené ochranné léčení.
Například u on-line sázkovek a kasin si hráč nastaví dobu, po jakou chce hrát. Po uplynutí tohoto časového limitu bude hráč z webu odhlášen a nebude moct pokračovat ve hře.
Nyní nastalo takové hlušší místo. Prezentaci má totiž IT specialista Vladimír Dzurilla, který popisuje tvorbu kontrolního systému. Sál uz nedává pozor, pořád padají jen slova jako procesy a komponenty.
Touto složitější prezentací jsme chtěli ukázat, jaký komplexní monitorovací systém bude, popisuje předchozí vystoupení IT specialisty Radim Haluza, jeden z Babišových lidí na hazard. "Lidi aspoň vidí, že je to opravdu složitá věc, na které pracuje spousta lidí," dodal Haluza.
Za porušení zákona budou hrozit pokuty až ve výši 50 milionů korun a zákaz činnosti na 2 roky. Úřady také budou moct zabavit nepovolené automaty a další vybavení.
Zákon také výslovně umožní dodatečně dodanit nelegální provozovatele. To otevírá dveře státu dodanit také zahraniční sázkové firmy, které se v Česku od roku 2017 oficiálně nezaregistrují.
Velká změna bude v tom, z čeho se budou daně platit. Zatímco u klasických kamenných poboček zůstane jako v současnosti zdanění sázek na území České republiky, u internetu nastane změna. Internet totiž nemá hranice a státy se v současnosti snaží najít způsob, jak tyto společnosti na svém území zdanit. Česko zvolí cestu obdobnou Velké Británii – ačkoliv bude firma sídlit například na Gibraltaru, zjednodušeně řečeno český stát přijde a řekne: sází u vás Češi, tyto sázky zdaníte u nás.
Zákon zruší dosavadní slevu na odvodu – až dosud firmy mohly poslat až 25 % dílčího odvodu Českému olympijskému výboru. Podle ministerstva financí je ale takové opatření neúčelné.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil kritizuje, že v Česku má přes 400 tisíc lidí problém s rizikovým hraním. Ještě větší problém podle něj je, že hazardu propadají i mladí lidé - 40 % lidí do 17 let už má s hraním zkušenost. "Roste také počet mladých, kteří hrají na internetu," uvedl Vobořil.
Na konferenci do Prahy dorazil i zástupce přední britské on-line sázkové kanceláře Betfair Martin Lyčka. Právě ta je jedna z těch, které se nová regulace má nejvíc týkat a otevře se ji legální trh.
„Zvažujeme, že se od roku 2017 v Česku zaregistrujeme,“ řekl HN právník Lyčka. Podle něj navrhovaná pravidla jsou akceptovatelná, existuje však několik problémů, které je třeba řešit. Za přiklad dává jednu z podmínek registrace hráčů, a to konkrétně ověření čísla bankovního účtu bankou. Podle něj žádná banka nedá sázkové kanceláři citlivé informace o svém klientovi.
Brněnský náměstek Matěj Hollan, známý svým bojem proti hazardu, kritizuje Andreje Babiše za to, že se snažil zákon změkčit. Do vlády například poslal verzi, ve které oproti slibům chyběly povinné přestávky ve hře a další omezení hazardu. Nakonec opatření zpět do zákona vraceli Babišovi vládní kolegové. „Ministerstvo úplně obrátilo a začalo argumentovat tím, že se vybere méně na daních. Ano, ale státní rozpočet nemá týt z toho, kolik lidi naházejí peněz do beden,“ uvedl Hollan.
Zákon podle něj také původně počítal s tím, že hráč si při registraci musí povinně nastavit, kolik maximálně může prohrát. Podle současné verze návrhu už ale nastavení limitu není povinné. "Je to úplně stejné, jako kdyby to tam nebylo vůbec," komentoval to Hollan.
Před několika minutami dorazil na konferenci také senátor a majitel společnosti Synot Ivo Valenta. Po třetí hodině má vystoupit v debatě.
Soňa Veverková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí potvrzuje, že pokud by hazardní byznys klesl o 15 %, ohrozí to zhruba 3,3 tisíce pracovních míst. Pokud by hazard klesl o 30 %, šlo by o dvojnásobek míst. „Za důležité považujeme, že žádné jiné odvětví není na hazardu závislé,“ dodala Veverková.
Generální ředitel Tipsportu Petr Knybel řekl HN, že očekává s novou regulací příchod zhruba šesti velkých zahraničních hráčů. "Díváme se, jak se chovají na trzích, na které přišli a reagovat na to," řekl Knybel. Podle něj nastane situace, kdy české sázkovky budou v rámci marketingu přesvědčovat české sázkaře, aby sázeli u tuzemských společností.
Knybel zároveň vyloučil, že by Tipsport koupil nějaký zahraniční hráč."Nikdo nás neoslovil a nemyslím si, že by akcionáři chtěli prodávat," řekl.
Začala celý den očekávaná debata, které se účastní tři hlavní hráči hazardního byznysu v Česku – majitel Synotu Ivo Valenta, ředitel společnosti Tipsport Petr Knybel a generální ředitel Sazky Robert Chvátal. Kromě nich v debatě moderované prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým vystoupí i náměstek ministra financí pro hazard Ondřej Závodský a bojovník proti hazardu Matěj Hollan.
„Když v Evropských loteriích, kde jsem viceprezident, řeknu, že se u nás nedá vsadit Sportka přes internet, tak se na mě koukají jako na blázna. Naštěstí je tam se mnou ještě Rus a Polák,“ uvedl ředitel Sazky Chvátal. Hráči podle něj nemusí hrát přes webové stránky, mohou si stáhnout aplikaci, čemuž stát nedokáže zabránit.
„Nejsme pro prohibici hazardu. Nejsme dokonce ani proti automatům, ale musí mít jasně daná omezení, kolik na nich lze prohrát a jak rychle,“ řekl publiku Hollan.
Náměstek Závodský se ohrazuje proti výtce Iva Valenty, že s nimi ministerstvo o zákonu dostatečně nekomunikovalo. "Strávili jsme debatami tisíce hodin. Pokud ale někdo říká do médií nepravdu, tak to debatu značně limituje," řekl Závodský.
„Nelegálové si mnou ruce. Ještě rok si bude rozmisťovat automaty po celé republice a otvírat nové webové stránky. A my legální budeme platit vyšší daně. Pan Babiš tím chce vybrat miliardy navíc. Jak říkáme na Moravě: vybere prd a ty tři miliardy vydělá nelegál,“ opřel se Valenta do Babiše.
„Nemáme data, že by naše sazby byly ve srovnání se zahraničím nějak mimořádné. Jsou z kategorie vyšších, ale ne nepřiměřených,“ odmítl kritiku daňových sazeb náměstek Závodský.
Valenta zkritizoval i brněnského náměstka Matěje Hollana. "Brno má přes tisíc kvízomatů a nelegálních heren. Zářný příklad, jak to nefunguje, když se regulace přežene," řekl Hollanovi.
"V Polsku jsou daně nastaveny vysoko a regulace nelegálních firem tam nefunguje. Je tam 80 % nelegálů a jen 20 % legálů," uvedl šéf Tipsportu Knybel.
Doporučil příklad Dánska, kde je podle něj daňové nastavení rozumné a daří se blokovat nelegální firmy.
"Snaha některých starostů zakázat úplně hazard jim přinese problémy. Místo automatů budou všude tablety," prorokuje Valenta.
Diskutéři dostali na závěr otázku, zda za deset let ještě bude fungovat hazardní byznys, jestli bude ziskový a jestli se podaří zatočit s nelegálními provozovateli: "Byznys tady bude a politici ne. Ti, co to dnes zakazují, tu do deseti let nebudou," prorokoval Babišovi Valenta.
Podle Knybela budou hazardní firmy fungovat dál, ale budou víc zatíženy daněmi. "A byznys bude výrazně méně ziskový než dnes. A ona ta ziskovost není tak super, jak jste tu naznačoval," rýpl si Knybel do moderátora Dlouhého.
Ten před chvílí vyzval podnikatele, aby se "ve svých luxusních oblecích netvářili, že trpí".
Děkujeme za pozornost.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist