Češi jedí méně hovězího nebo králičího masa. Oproti roku 1950 si dopřejí více sýrů i ovoce

Spotřeba chleba, brambor či hovězího masa v Česku dlouhodobě klesá, zatímco rohlíků, čokolády, sýrů či ovoce nakupují lidé stále více. Ukazuje to studie Českého statistického úřadu (ČSÚ), která porovnává spotřebu potravin v tuzemsku od roku 1950.

Mezi hlavní důvody změn patří jiné stravovací návyky - vliv má rostoucí popularita zdravého životního stylu, ale také zrychlení pracovního tempa. Kromě toho se po roce 1989 a pádu "železné opony" zlepšila dostupnost některých potravin - na český trh se dostalo dříve nedostatkové ovoce ze zahraničí, které je navíc dostupné po celý rok. Zároveň vzrostla kupní síla obyvatel, takže si průměrný spotřebitel může dovolit i položky, na které mu dříve výplata nevystačila.

V roce 1950 připadalo na každého obyvatele v průměru 90 kilogramů chleba ročně, loni to bylo sotva 40 kilogramů. Naopak roční spotřeba rohlíků, housek a dalších výrobků z pšeničné mouky vzrostla ze zhruba 20 kilogramů v padesátých letech na současných 50 kilo na osobu.

Kuřecí místo hovězího

Spotřeba kuřecího a vepřového masa dlouhodobě roste, hovězí naopak po roce 1989 výrazně ztratilo na popularitě - zatímco až do rozpadu "sovětského bloku" jeho spotřeba rostla, poté klesla zhruba na sedm kilogramů ročně.

"Souvisí to i s tím, že v současné době máme okolo 300 tisíc dojných krav, zatímco dříve to byl milion," vysvětluje Jiří Hrbek, ředitel statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. S poklesem nabídky hovězího se zároveň zvýšila jeho cena. Dalším důvodem může být náročnější příprava.

Klesla například i spotřeba králičího masa, které podle Hrbka nabízeli dříve hlavně malí zemědělci. Až do konce devadesátých letech přesahovala roční spotřeba na osobu tři kilogramy, loni to byl pouze jeden. "Králíci mizí z našich dvorků, místo nich jsou tam bazény nebo sekačky," předpokládá Hrbek.

Spotřeba vybraných potravin (na osobu za rok):

Zdroj: ČSÚ

Více tropického ovoce, méně brambor

Pokud jde o mléčné výrobky, dlouhodobě roste spotřeba sýrů - na každého Čecha teď připadá v průměru 13 kilo ročně, zatímco v roce 1950 to bylo jen okolo dvou kilogramů. Podíl taveného sýra přitom klesá - v roce 1950 se na všech nákupech sýrů podílel 43 procenty, loni jen šestnácti.

Spotřeba ovoce dlouhodobě roste, stále častěji si Češi dopřávají tropické jižní plody. V roce 1950 byl jejich podíl na prodaném ovoci 3,5 procenta, loni téměř 40 procent. "Spotřebitel není limitován tím, co si ze své zahrádky sklidí, a nemusí doufat, že se mu to ve sklepě nezkazí," dodává Hrbek.

Spotřeba zeleniny je nyní na podobné úrovni jako před 65 lety. Lidé více kupují rajčata a papriky, dlouhodobě naopak klesá zájem o mrkev a zelí. Výrazný pokles od roku 1950 zaznamenaly brambory. Jejich průměrná roční spotřeba na osobu klesla ze 150 kilogramů na přibližně 70.

Brambor spotřebujeme podle Hrbka méně i kvůli tomu, že nyní je výrazně širší nabídka polotovarů a méně se plýtvá. "Dříve člověk nakoupil několik pytlů brambor a uskladnil je, ne vše reálně spotřeboval," připomíná. Dnes lidé nakupují brambory jednotlivě většinou jen tehdy, když je potřebují.

A vzhledem k tomu, že spotřeba těstovin naopak vzrostla, to může znamenat, že část lidí nahradila brambory přílohou, kterou lze připravit jednodušeji a rychleji.

Chudý rok 1965

Mezi lety 1950 a 2014 spotřebovali Češi v průměru 744,8 kilogramu potravin za rok. Největší podíl na spotřebě mají mléko a mléčné výrobky - těch každý člověk spotřeboval 218,8 kilogramu ročně. Brambor spotřebuje v průměru 94,7 kilogramu za rok, masa a ryb 81,7 kilogramu, zeleniny 75 kilo, ovoce 61,5 kilogramu a cukru 37,8 kilogramu ročně.

Nejvíce potravin ve sledovaném období Češi spotřebovali v roce 1989, kdy na každého obyvatele připadlo 807 kilogramů. Naopak nejméně to bylo v roce 1965 - tehdy průměrná roční spotřeba na osobu činila zhruba 686 kilogramů.