Evropské peníze se na loňském růstu české ekonomiky podílely jedním procentním bodem, uvedl Mládek

Čerpání peněz z evropských fondů se na růstu české ekonomiky v loňskem roce podílelo až jedním procentním bodem. Očekávaný růst HDP za rok 2015 činí 4,5 procenta. Na tiskové konferenci to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

"I kdybychom odečetli ten jeden procentní bod, to znamená, že by růst nebyl očekávaná 4,5 procenta, ale třeba 3,5 procenta, je to velmi robustní hospodářský růst," uvedl Mládek. Podle něj bude velkou výzvou, aby růst ekonomiky v roce 2016 činil alespoň 3,5 procenta.

Mládek zopakoval, že ministerstvo průmyslu dočerpalo všechny prostředky z EU fondů určené podnikatelům na jejich projekty z operačního programu Podnikání a inovace (OPPI). Celková hodnota zhruba 12 000 projektů přesahuje 84 miliard korun.

Prezident Miloš Zeman v pondělí uvedl, že vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je zodpovědná za to, že Česko nevyčerpá asi 35 miliard korun z evropských fondů. Zeman to řekl v rozhovoru v Českém rozhlase Plus, hovořil přitom o laxnosti a neschopnosti. Sobotka v reakci poté uvedl, že jeho vláda čerpání evropských peněz zásadně zlepšila. Za případné nedočerpání podle něj nesou zodpovědnost hlavně minulé vlády.

"Pokud vím, bude snaha použít alespoň část těch peněz na některé věci, které se dají čerpat relativně rychle, a bude to záviset na jednání s Evropskou komisí," dodal ministr.

Podle údajů Českého statistického úřadu z 21. prosince stoupla česká ekonomika od ledna do konce září loňského roku meziročně o 4,4 procenta. Růst ekonomiky tak byl za první až třetí čtvrtletí nejvyšší od roku 2007 a zároveň po Maltě druhý nejvyšší v EU. Údaje za celý rok 2015 ČSÚ zatím nezveřejnil.

Analytici počítají s tím, že za celý loňský rok by ekonomika měla růst nejméně o 4,3 procenta. Zároveň však upozornili na to, že řada jednorázových faktorů letos odezní a růst HDP zpomalí na zhruba 2,5 procenta.

Jednání s managementem OKD bude už v lednu

Během tiskové konference Mládek zároveň uvedl, že jednání zástupců vlády s managementem těžební společnosti OKD, která má existenční problémy, se uskuteční pravděpodobně 14. ledna. Na začátku prosince bylo jednání kvůli vysokým finančním požadavkům mateřské společnosti New World Resources (NWR) zrušeno.

Předseda odborů Josef Středula tehdy uvedl, že NWR požadovala přibližně 150 milionů eur (čtyři miliardy korun) za to, že bude pokračovat v těžební činnosti.

"Po poslední konzultacích, které jsem provedl, se zdá, že zásadní otázkou, kterou si budeme muset jako vládní strana vyřešit, je, kdo vlastně bude partnerem pro jednání," řekl ministr. Uvedl, že v těžební společnosti sice existuje určitá vlastnická struktura, ve které figuruje například podnikatel Zdeněk Bakala, zároveň ale na konci roku 2014 proběhla v NWR rozsáhlá finanční restrukturalizace.

"Musíme si vyjasnit, kdo je akcionářem současným, kdo je akcionář budoucí. U jednacího stolu by neměli sedět manažeři, ale vlastníci," uvedl. "Na jednání proto možná dorazí i zástupci držitelů obligací," dodal. V podobném duchu se Mládek vyjádřil už v prosinci při návštěvě Moravskoslezského kraje.

Společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v zemi. Její problémy začala vláda poprvé řešit v září 2013, kdy společnost oznámila, že se rozhodla zavřít Důl Paskov, což by znamenalo propuštění zhruba 2000 horníků. Výsledkem jednání byla dohoda z června 2014, podle níž těžba v dole měla pokračovat do konce roku 2017 a stát měl dát 600 milionů korun na sociální programy horníků.

Spoluvlastníkem NWR je podnikatel Zdeněk Bakala, který vlastní firmu Economia, vydavatele HN.