Vláda přerušila projednávání novely zákona o pojišťovnictví. Česku hrozí pokuta od Evropské unie

Vláda ve středu přerušila jednání o novele zákona o pojišťovnictví, a to do 3. února. Norma, která reaguje na změny evropské legislativy, měla platit od letošního ledna. Česku za to hrozí pokuta od Evropské unie. 

Ve stejný den, tedy 3. února, má vládní kabinet projednat novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. "Ta by měla upravit spotřebitelské záležitosti," řekl náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková. Patří k nim i velmi diskutovaný způsob regulace provizí u životního pojištění.

Spory kolem regulace provizí mezi hnutím ANO a sociální demokracií jsou hlavní příčinou, proč poslanci novelu zákona o pojišťovnictví v polovině listopadu neschválili. Bez ohledu na termín, požadovaný Bruselem.

Novelu je tedy třeba přijmout co nejrychleji. Ministerstvo financí ji proto vládě předložilo bez regulace provizí. Ministři ale ve středu rozhodli, že projednají změny v pojišťovacím zákoně spolu s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Tato novela by se nyní pravděpodobně měla zabývat i regulací provizí za prodej životních pojistek.

Cílem je zabránit pokutě 

Ministerstvo financí si tento problém uvědomuje. "Usilujeme o to, aby byla novela zákona o pojišťovnictví přijata ve zkráceném termínu," řekla Jurošková. Vláda by tak měla podle ministerstva financí poslancům navrhnout, aby přijali novelu zákona o pojišťovnictví již v prvním čtení. Kdy může začít platit, nelze ovšem podle Juroškové odhadnout.
České republice tak reálně hrozí pokuta od Evropské unie.

Podle Kateřiny Vaidišové z oddělení vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí nelze předjímat rozhodnutí Soudního dvora EU o výši případné sankce. Kdyby začala novela zákona platit do podání žaloby Evropskou komisí, respektive do rozhodnutí Soudního dvora EU, může se Česko sankci dokonce vyhnout. Evropská komise ale také může soudu navrhnout sankci v paušální výši.

Pokud by však byla novela přijata po rozhodnutí Soudního dvora, hrozí Česku za každý den prodlení penále. "A může jít i o stovky milionů korun," upozornila Vaidišová.

Skončí spory o regulaci provizí?

Regulaci provizí u životního pojištění, kolem níž se rozhořela řada sporů, včetně koaličního, by se tedy měla zabývat novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Spory o provize u životních pojistek se vyhrotily poté, kdy chtěl poslanec Ladislav Šincl (ČSSD) formou pozměňovacího návrhu k novele zákona o pojišťovnictví omezit maximální výši těchto provizí na 150 procent ročního pojistného a prodloužit dobu pro jejich výplatu ze dvou na pět let.

Citované změny měly podle Šincla odstranit, nebo alespoň omezit neetické praktiky části zprostředkovatelů, kteří nutí klienty ukončit po krátké době dřívější pojistku a uzavřít místo ní novou. Vydělávají tak na nové provizi, která může u investičního životního pojištění činit až 200 procent ročního pojistného.

Šinclův návrh ale odmítl šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Spor měl vyřešit společný koaliční návrh, v němž nebyla stanovena horní hranice provizí u životních pojistek, doba pro jejich výplatu ale byla prodloužena ze dvou na pět let. A byl stanoven strop na pořizovací náklady ve výši jedné šedesátiny za měsíc.

Navzdory dohodnutému kompromisu nebyla novela zákona o pojišťovnictví kvůli regulaci provizí životních pojistek schválena. Nově by se o ní mělo jednat znovu při schvalování novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.

Pojišťovny versus zprostředkovatelé

O změny ve způsobu vyplácení provizí za prodej životního pojištění usilují pojišťovny, zprostředkovatelé se této regulaci brání a zpochybňují, zda umožní vyřešit problémy, spojené s předčasným rušením smluv. Profesní sdružení pojišťoven i zprostředkovatelů hodlají nicméně v příštích měsících jednat o samoregulačním opatření, které by umožnilo sledovat kvalitu produkce zprostředkovatelů.

Hovoří se například o registrů prodejců životního pojištění i smluv. Je ale otázka, zda může samoregulace, kterou významně ovlivní zmíněný registr, dostatečně přispět k očistě trhu od nekalých praktik. Pokud se na ní dokážou pojišťovny a zprostředkovatelé shodnout.