Bankovní rada Evropské centrální banky (ECB) nechala po čtvrtečním zasedání úrokové sazby podle očekávání beze změn na rekordních minimech. Šéf banky Mario Draghi ale na následné tiskové konferenci řekl, že výhled inflace na letošní rok se prudce zhoršil. Současná ekonomická situace podle něj bude tlačit na další snižování inflace, kterou se ECB svou měnovou politikou snaží zvýšit. Euro po Draghiho slovech oslabilo a proti dolaru spadlo na nejnižší hodnotu za dva týdny. Akciové trhy naopak mírně posílily.
ECB situaci znovu posoudí na březnovém zasedání, kdy vydá i výhled ekonomiky eurozóny na nejbližší roky. Pro další uvolnění měnové politiky mluví letošní prudké otřesy na finančních trzích a další propad cen ropy. Levnější energie bude vyvíjet tlak na nový pokles inflace, jejíž meziroční míra v prosinci mírně stoupla a dostala se na 0,2 procenta.
Draghi řekl, inflace zůstane i v následujících měsících velmi slabá, případně se dostane do záporných čísel. Nebezpečí dalšího poklesu se opět zvýšilo v úvodu tohoto roku spolu se zvýšenou nejistotou ohledně vyhlídek růstu mladých tržních ekonomik, s výkyvy na finančních trzích a trzích komoditních, a rovněž vzhledem ke geopolitickým rizikům.
"Na příštím zasedání začátkem března bude proto nutné přezkoumat a možná opětovně posoudit naši měnovou politiku," uvedl Draghi.
Euro po Draghiho slovech zamířilo dolů a poprvé za dva týdny sestoupilo k americkému dolaru pod 1,08 USD. K japonskému jenu společná evropská měna klesla na minimum za devět měsíců. Akciové trhy však reagovaly na zprávu růstem. Německý index DAX stoupl o necelá dvě procentaa podobně rostl i širší západoevropský index FTSEurofirst 300.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
ECB v prosinci zklamala trhy, když zavedla méně důrazná opatření, než jaká se od ní očekávala. Banka dál snížila svou depozitní sazbu hlouběji do negativního pásma a prodloužila program nákupů dluhopisů minimálně o šest měsíců, aby podpořila ekonomický růst a inflaci. Cílem ECB je, aby inflace v eurozóně byla těsně pod dvěma procenty.
Banka od loňského března pumpuje do finančního systému pomocí nákupů státních dluhopisů a dalších aktiv asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun) měsíčně. Hlavní refinanční sazbu ECB drží na minimu 0,05 procenta a minulý měsíc snížila depozitní sazbu o 0,10 procentního bodu na minus 0,30 procenta. Při záporné depozitní sazbě musejí finanční ústavy za peníze uložené u centrální banky platit, což by je teoreticky mělo nutit k většímu poskytování půjček.
