Státní dluh vzrostl za minulý rok o 9,3 miliardy korun. Ministerstvo loni prodalo více dluhopisů

Státní dluh loni vzrostl o 9,3 miliardy korun na 1,673 bilionu. Česku se tak nepodařilo zopakovat rok 2014, kdy státní dluh poprvé od roku 1995 klesl. Důvodem loňského nárůstu dluhu byla podle ministerstva snaha prodat více státních dluhopisů. Česko je totiž nyní prodává se záporným výnosem. Investoři tedy státu platí za to, že mu půjčují peníze. Rozpočet díky tomu podle ministra financí Andreje Babiše získal dodatečný příjem ve výši 413,7 milionu korun.

Pokles dluhu vedl také podle ministerstva financí k nižším čistým úrokovým výdajům na obsluhu dluhu. "Úspora na úrokových výdajích na obsluhu státního dluhu v roce 2015 činila 3,2 miliardy korun, od počátku roku 2014 pak zhruba 7,8 miliardy korun," uvedlo MF.

Ministerstvo financí poprvé prodalo dluhopisy se záporným výnosem loni v létě a od té doby se mu to podařilo ještě několikrát. Naposledy ve středu, kdy státní dluhopisy s dvouletou splatností nesly průměrný úrok minus 0,16 procenta. Přesto o ně byl mezi investory zájem. Prodalo se jich za více než 9,2 miliardy korun.

Ministerstvo loni vydalo na domácím trhu střednědobé a dlouhodobé dluhopisy za 180,4 miliardy korun. Zároveň MF splatilo dluhopisy za 113 miliard korun a dluhopis za 300 milionů eur (8,1 miliardy korun). ČR loni nevydala žádné emise dluhopisů na zahraničních trzích a nevyužila ani půjčky od Evropské investiční banky (EIB). Celkové splátky úvěrů EIB loni ovšem činily 2,5 miliardy korun.

"Před vytvářením a kumulováním rezerv peněžních prostředků, jsou-li spojeny s úrokovými náklady, jednoznačně preferuji aktivní zapojování maxima volných prostředků státu do centrálního systému řízení likvidity. Nevyužít však stavu, kdy jsou věřitelé ochotni za to, že státu půjčují, platit, by ale bylo chybou," uvedl ministr financí.

Záporné výnosy u řady státních dluhopisů jsou podle odborníků způsobeny měnovou politikou v Evropě a intervencemi České národní banky. Ta kupuje eura a prodává koruny. Tím vytváří přebytek domácí měny, za kterou investoři kupují právě třeba české státní dluhopisy.

Přes nárůst dluhu v absolutním vyjádření jeho poměr k hrubému domácímu produktu (HDP) klesl o 1,8 procentního bodu na 37,2 procenta. "Úroveň zadlužení v poměru k HDP je v Česku příznivá i v rámci mezinárodního srovnání, neboť během letošního roku se pohybovala na méně než poloviční úrovni v porovnání s průměrnou úrovní jak v eurozóně, tak i v celé Evropské unii," uvedl hlavní ekonom Roklenu Lukáš Kovanda. Zároveň dodal, že v poměru k HDP dluh klesne i letos, a to přes naplánovaný 70miliardový schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Nová prognóza České národní banky počítá s tím, že v roce 2017 by měly být veřejné finance vyrovnané. Z dnes zveřejněného záznamu jednání bankovní rady ČNB 4. února ale vyplývá, že centrální bankéři nepovažují tento odhad za realistický. Upozorňují na blížící se volby, které s sebou přinesou větší rozpočtové výdaje.