Šestina firem neodevzdala kontrolní hlášení k DPH. Babiš se raduje, že se systém rozjel bez větších problémů

Úplně první kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH), které je jednou z hlavních zbraní ministra financí Andreje Babiše proti daňovým únikům, odevzdalo 245 tisíc z celkových 290 tisíc plátců daně, kterých se povinnost týkala. Hlášení tak neodevzdala zhruba každá šestá firma.

Čtyři procenta z odevzdaných hlášení byla chybná. Na pondělní tiskové konferenci o tom informovala náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. Podle šéfa finanční správy Martina Janečka zavedení kontrolního hlášení letos zvýší příjmy z DPH minimálně o deset miliard korun.

"Chtěl bych poděkovat všem, kteří se aktivně zúčastnili, a doufám, že si uvědomují, že to jsou peníze nás všech, peníze, které potřebujeme, například na navyšování platů či důchodů," řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

V souvislosti s kontrolním hlášením hrozí poplatníkům řada pokut. Nejnižší pokutu – 1000 korun za pozdní podání hlášení bez výzvy úřadu – nebude finanční správa udělovat do doby, než začne platit novela zákona. Ta obsahuje zmírňující sankce a měla by začít platit zhruba od poloviny roku. Tisícikorunová pokuta bude pak automaticky prominuta pouze v případě, že prodlení při podání hlášení bylo v daném kalendářním roce poprvé.

Dále správa může dát pokutu 10 tisíc korun, pokud poplatník hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co jej finanční úřad vyzval. Další pokuty ze zákona jsou 30 tisíc a 50 tisíc korun. Existuje i pokuta 500 tisíc korun v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní.

U zhruba 45 tisíc plátců DPH, kteří v termínu hlášení nepodali, bude nyní Finanční správa zkoumat, zda jej podat museli nebo ne. "Pokud daný podnikatel nic nenakoupil a v daňovém přiznání má nulu, tak k té nule kontrolní hlášení nepožadujeme. Ale to nám řekne až další zpracování, a to potrvá minimálně měsíc," uvedl Janeček.

Až poté podle něj případně Finanční správa plátce DPH vyzve k podání hlášení, ale to už bude muset zaplatit pokutu 10 tisíc korun. Do té doby ovšem také mohou plátci bez vyzvání úřadů hlášení podat. V takovém případě by jim vznikla pokuta 1000 korun, kterou úřady budou zatím promíjet.

V případě chybně vyplněných kontrolních hlášení finanční úřad vyzve poplatníka k odstranění vad. Pokud poplatník chyby neodstraní, je to stejné, jako by hlášení nebylo podáno. Lhůta pro opravu hlášení je podle Schillerové zpravidla osmidenní. "Chyby se opakují, jsou to většinou chyby formálního charakteru," dodala.

Mezi nejčastější chyby patří nevyplnění identifikace datové schránky nebo e-mailu v úvodní části formuláře. Tato chyba tvořila více než polovinu chybně podaných hlášení. Dále v chybných hlášeních chybí nebo je špatný formát DIČ odběratele nebo dodavatele, někdy je v hlášeních chybné číslo finančního úřadu.

Janeček upozornil, že chybám se lze vyhnout využitím aplikace Elektronická podání pro finanční správu, dostupné na Daňovém portále Finanční správy. Aplikace zabezpečí ověření správnosti formátu a struktury datové zprávy.

Zavedení kontrolního hlášení je obsaženo v zákoně od ledna 2015 s odloženou roční účinností. Kontrolní hlášení k DPH je jedním z nástrojů, které mají zabránit daňovým únikům. Firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, bude lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH. Fyzické osoby mohou přiznání podávat měsíčně nebo čtvrtletně. Celkově se kontrolní hlášení týká zhruba 500 tisíc poplatníků.

"Mám radost, že se tento přelomový systém v boji s daňovými úniky rozjel takto zlehka a bez výraznějších problémů," uvedl Babiš. Kontrolní hlášení je podle něj nejúčinnějším prostředkem v boji proti podvodům s DPH.