Rembrandt má po třech stoletích nový obraz. "Namaloval" ho speciální software a 3D tiskárna

Stačilo 500 hodin výpočtů, 148 milionů pixelů a 150 gigabytů dat -  a výsledkem je nový obraz nejvýznamnějšího zástupce zlatého věku nizozemské malby Rembrandta van Rijna. Těžko říci, zda by se mistr šerosvitu v těchto číslech vyznal, portrét třicátníka v klobouku a dobovém oblečení 17. století by se mu ale určitě líbil, je přesvědčen Emmanuel Flores, který řídil tým IT inženýrů a kunsthistoriků, jenž nový "Rembrandtův obraz" představil v Amsterdamu.

Rembrandtovské plátno vzniklo na základě společného úsilí Microsoftu, Technické univerzity v Delftu a odborníků na malířovo dílo z dvou nizozemských muzeí, kteří na projektu Next Rembrandt (Další Rembrandt) spolupracovali za účasti ING Bank a reklamní agentury J. Walter Thompson Amsterodam. S pomocí analýzy více než tří stovek malířových děl, které tvůrčí tým na 3D skeneru přeměnil v data, vytvořili počítačoví odborníci speciální "rembrandtovský software", jenž na základě výsledného algoritmu stvořil typický malířův portrét.

The Next Rembrandt

Další 3
fotografie

"Kdybych obraz viděl v muzeu a nevěděl nic o pozadí jeho vzniku, myslel bych si, že jde o skutečného Rembrandta, kterého jsem dosud jenom neznal," říká Ron Augustus z nizozemské pobočky Microsoftu, který do projektu přispěl svou platformou Azure, sloužící k ukládání velkých dat na virtuálních internetových serverech.

Z velkých dat vytěžují moderní společnosti enormní množství byznysových informací, jejichž sběr zvláště díky vývoji dnešního softwaru neustále roste. O využití big data v umění se ovšem softwarové firmy zatím zajímaly jen málo.

"Používáme velké množství dat, abychom zjednodušili život podnikatelům. Doposud jsme ale technologií spojených s velkými daty nevyužili k tomu, aby mohla zasáhnout lidskou duši," uvádí s básnickou zasněností zástupce nizozemského Microsoftu, pro nějž je tento krok hlavně dobrou reklamou.

Podle šéfa projektu Next Rembrandt Florese ovšem práce jeho týmu ukazuje na možnosti, jak dále popularizovat historickou malbu a navázat na odkaz slavného holandského malíře. "Myslím, že Rembrandt by byl šťastný, že se mu lidé snaží stále porozumět a vytvářejí z jeho odkazu něco nového," uvedl.

Jak stvořit rembrandtovský algoritmus

Na počátku vzniku rembrandtovské malby byla analýza celkem 346 malířových děl, která byla pomocí 3D skenů přetvořena ve vysokém rozlišení do celkem 150 gigabytů dat. Ta byla uložena právě do Microsoft Azure, který tvůrčímu týmu posloužil vedle úložného prostoru také svou výpočetní kapacitou.

Následovalo rozhodnutí, jak by měl vůbec nový obraz vypadat. Protože většinu z Rembrandtových pláten tvoří hlavně portréty, rozhodl se tvůrčí tým vydat právě touto cestou. Ve spolupráci s experty na mistrovo dílo z muzeí Mauritshuis a Het Rembrandthuis, kteří přispěli analýzou rozmístění osob na malbách, se tým rozhodl vytvořit portrét bělocha s okrouhlou tváří a vousy ve věku mezi 30 a 40 lety, natočeného doprava, který je oblečený do černého svrchníku z Rembrandtovy doby, doplněného bílým škrobeným límcem a kloboukem.

The Next Rembrandt

Potom přišly na řadu propočty speciálně vytvořeného "rembrandtovského softwaru", který na základě malířových děl analyzoval umělcovu práci s geometrií, kompozicí a barvami, aby pak mohl vzniknout algoritmus, který identifikoval malířovo nejtypičtější ztvárnění lidské postavy.

"Vzali jsme části obličejů a začali je porovnávat mezi sebou, abychom tak mohli vytvořit typické rembrandtovské oči, ústa nebo uši," říká Morris Franken z vývojářského týmu. "Po vytvoření těchto segmentů jsme se soustředili na proporce tváře. Použili jsme algoritmus schopný detekovat víc než 600 podstatných bodů obličeje, díky čemuž jsme pak vytvořili přesnou vzdálenost mezi očima, velikost a umístění úst nebo uší," dodává mladý IT inženýr.

Speciální 3D tisk dodal malbě hloubku

Obrazu ovšem stále chyběla plasticita. "Musíte si uvědomit, že malba není žádný dvoudimenzionální obrázek, je to 3D. Vidíte na něm vrásky obličeje nebo zakřivení vousů. Abyste tímto způsobem udělali z obrázku malbu, musíte vytvořit mapu všech reliéfů, které se na každém plátně nacházejí," upřesňuje další z členů týmu Ben Haanstra. Reliéfní mapu rembrandtovského portrétu tak vytvořili studenti na Technické univerzitě v Delftu, kteří pak na speciální 3D tiskárně  vytiskli celkem 13 vrstev malby, jež tím získala potřebnou hloubku.

Po 18 měsících intenzivní práce portrét Rembrandtova současníka s kloboukem na hlavě spatřil světlo světa. Díky úspěchu projektu je teď docela možné, že v budoucnu vzniknou i další reprodukce velikánů světové malby.

Rembrandt Harmenszoon van Rijn se narodil 15. července 1606 v Leydenu a zemřel 4. října 1669 v Amsterdamu. Tento malíř, kreslíř, grafik a rytec takzvaného nizozemského zlatého věku je oceňován za mistrné zvládnutí techniky šerosvitu a figurální malby. Většinu z jeho děl zahrnují portréty a autoportréty, ale také krajinomalby a plátna inspirovaná mytologickými či biblickými tématy.