Kellnerova stopa v ráji: Skrytý svět Panama Papers pomalu vydává svá tajemství

Podivná dvacet let stará půjčka více než miliardy korun firmě tehdy ještě nikoli "nejbohatšího Čecha" Petra Kellnera PPF, kvůli níž šéfové hroutící se Investiční a poštovní banky (IPB) zřejmě porušili zákon. Úvěr tehdy pomohl PPF rozšířit podnikání z Ruska do Čech a naskočit do raketově se rozvíjejícího – a lukrativní zisky slibujícího – odvětví telekomunikací. Finta, se kterou byl úvěr sjednán, není zřejmě trestná, a i kdyby byla, policie a spravedlnost na ni nedosáhnou: vše je promlčeno. Tahle informace patří možná k největším odhalením o českých klientech z proslulých Panama Papers. Což může působit docela nanicovatě. Ale zdání klame, jak uvádí týdeník Respekt.

Panama Papers (PP) nejsou jen dokumenty, které – jak očekává veřejnost – budou svědčit o zlodějnách a praní špinavých peněz. PP jsou rozsáhlým svědectvím o dosud neznámém paralelním světě financí, který existuje vedle toho našeho běžného a je v něm možné vyhnout se jakýmkoli pravidlům. Peníze se tam pohybují naprosto nekontrolovaně a anonymně a podle šéfredaktora Süddeutsche Zeitung Wolfganga Kracha – u nějž se mnoho informací o PP schází – slouží jako skrýš pro peníze diktátorů, financování války, daňovým únikům, ale i finančním transakcím běžných firem, jež jsou tak komplikovaně skryté, že je ani s plným přístupem k PP nelze rozlousknout.

Panamské papíry nejsou totiž stříbrným tácem, na němž najdeme přehledný seznam bankovních kont a obchodních transakcí, které by nám o čerstvě objevených majitelích prozradily, co si kde ulili. Jsou bludištěm byrokratických záznamů o fungování dosud anonymních firem, v němž je nutné smysluplné informace pracně hledat. To se týká i PPF.

Pro peníze do Prahy přes Panamu

Píše se jaro 1999, třetí největší tuzemská banka IPB se řítí ke krachu, nemá na účtech dostatek hotovosti a řada velkých firem, s nimiž je banka vlastnicky spřízněna, jí beztrestně a s klidem nevrací vypůjčené peníze. Zároveň expanduje svět mobilních telefonů, stavějí se nové sítě a vysílače a společnost Telekomunikační montáže Praha (TMP), která má na jejich stavbu v Česku v podstatě monopol, slaví nával zakázek.

V tu dobu přichází do Čech zcela neznámá společnost Cadogan Telecommunications se sídlem na Kajmanských ostrovech a úspěšnou montážní firmu kupuje od Telecomu – vlastněného v tu dobu státem a několika kuponovými majiteli, mezi nimiž je i PPF – za 1,2 miliardy korun. Peníze bere z hroutící se IPB.

V Respektu 19/2016, který vychází v pondělí, dále najdete:

Příběh krále, bez něhož by Česko nebylo

Ministři odložili evropskou přírodu na později

Kdo stvořil bitcoin?

Dcera Borise Němcova pátrá po vrazích svého otce

Rozhovor s předsedou ODS Petrem Fialou

Čeká USA největší přírodní katastrofa v dějinách?

Bez manažerů není pop

Když pak dohled nad kolabujícím finančním domem přebrala Česká národní banka, provedla hloubkovou kontrolu a v roce 2000 upozornila, že půjčka společnosti Cadogan Telecommunications neměla být podle bankovního zákona vůbec poskytnuta. Tato společnost totiž byla podle ČNB pouze prázdnou schránkou bez jakéhokoli jmění a byla založena účelově jen ke koupi TMP. Ale teprve teď zásluhou PP jsme se dozvěděli, že společnost Cadogan Telecommunications byla založena v roce 1996 na pokyn a pro potřeby Kellnerovy společnosti PPF. Ta spolu s IPB vlastní mírnou většinu v lukrativní České pojišťovně; dobová média ovšem upozorňují, že Kellner se na tuzemském trhu chystá k expanzi.

Proč ale PPF nastrčila při nákupu TMP místo sebe anonymní společnost? PPF od Respektu tento dotaz dostala a odpověď od tiskové mluvčí Zuzany Migdalové zní, že "jde o příliš starou záležitost a v archivech PPF nelze dohledat podkladové materiály, a proto se nedokážeme k vaší otázce jakkoli vyjádřit".