Praha přiškrtí růst nových mrakodrapů. Povolené budou Vysočany nebo okolí nové trasy metra

Jsou jak chudí příbuzní. Mezi "kolegy" z jiných států starého kontinentu se české nejvyšší budovy krčí v pomyslném žebříčku až někde ve čtvrté stovce. Evropské nebe ovládají mrakodrapy vyšší než 300 metrů v Moskvě, do první světové pětky se vmáčkl ještě londýnský Shard Bridge. Proti nim je nejvyšší tuzemský obr trpaslíkem: sotva třetinovou výšku, i když přesahující 100 metrů, má brněnská AZ Tower a dvě pražské budovy City Tower a City Empiria. Má Česko šanci dostat se výš? A potřebují anebo anebo chtějí vůbec Praha a další města budovy vyšší než 100 metrů?

Odborníci z Institutu plánování a rozvoje (IPR), kteří pro hlavní město zpracovávají takzvaný Metropolitní plán, se shodují, že na diskusi o tom, zda v Praze stavět do výšky, je už půl století pozdě. Důležité je ale stanovit, kde a jak vysoko se stavět smí. Dnes tak živelně "vyrostlé" pražské "výškovky" stojí hlavně na Pankráci, sem tam se po Praze najde nějaká další urostlá stavba - třeba 85metrová rezidence Eliška o 25 patrech ve Vysočanech či budova Lighthouse Vltava Waterfront Towers v Holešovicích vysoká 80 metrů.

Podle starého územního plánu si dosud mohli developeři stavět takřka, kde chtěli. Teď se to má změnit s novými předpisy a do výšky pak budou moci stavitelé budovat třeba ve Vysočanech, na Evropské třídě či kolem plánované trasy metra D vedoucího z Pankráce do Písnice. "Potenciál pro vyšší zástavbu je na pomezí města, předměstí a periferii, kde nenaruší historické dědictví Prahy a může přispět k vytvoření města krátkých vzdáleností," vysvětluje možnosti Adam Švejda z Institutu plánování a rozvoje. Šanci mají i nevyužité brownfieldy, kde v budoucnu vzniknou nové městské části, které oživí okolí a propojí různé části metropole. Revitalizací tak nyní prochází třeba jinonická Waltrovka, kde ale developer a investor, skupina Penta, zatím podle mluvčího Ivo Mravinace ambice stavět do stometrové výšky nemá.