Daňovým únikům se dá předejít pouze kontrolami a přísnějšími tresty, říká britský odborník na daňové právo

Podle britského odborníka na daňové právo Gregoryho Morrise není důležité, jak složitý daňový systém je. Pravidla se ale nesmějí příliš často měnit. Podnikatelé a firmy totiž chtějí hlavně jistotu. Daňovým únikům lze podle něj efektivně předcházet především častějšími kontrolami a přísnějšími tresty. Musí však být jasné, co se daňovým únikem myslí. Na snaze firem odvádět co nejméně peněz na daních totiž nemusí být nic špatného.

HN: Měly by podle vás vlády ve snaze zabránit daňovým únikům spíše zjednodušovat daňové systémy, nebo by se měly zaměřit na častější kontroly a přísnější postihy?

Myšlenka zjednodušování daňového systému je tak trochu mýtus. Mezi akademiky sice probíhá debata tom, jak složitý by daňový systém měl být, ale podnikatelé chtějí hlavně jistotu. Není důležité, jak moc je nějaký systém složitý, pokud už víte, jak se v něm máte chovat. Kdybych změnil zákony tak, aby stanovily pouze to, že veškerý příjem podléhá dani ve výši 25 procent, bude první otázka, kterou právník položí soudci, znít: "Co je to příjem?"

HN: Co byste tedy vládám doporučil?

Musíte si nejdřív položit otázku, co je špatného na tom, že se firma snaží zaplatit co nejméně na daních. Kdybyste se ptal, co dělat pro to, aby firmy a lidé přestali páchat daňové úniky, tak to je jiná věc. Na světě vždy budou  sobci, lháři a podvodníci. Lidem podle mě zabráníte lhát tím, že pokud se na ně přijde, budou to mít mnohem složitější.

HN: Podle vás je tedy nejlepší cestou více kontrolovat a trestat?

Pokud mluvíme o daňových únicích, tak je potřeba udělat je méně atraktivními. V případě vyhýbání se placení daní ale musíte být velmi opatrný ohledně toho, co se pod pojmem "vyhýbání se" skrývá. Řada politiků, aktivistů nebo neziskových organizací by řekla, že Amazon, Google či Starbucks se ve Velké Británii vyhýbají placení daní způsobem, který není fér. Vláda však říká, že proti tomu nemůže nic dělat, protože ty firmy dodržují zákony.