Singer uspěl. I když ho národ nenávidí

V červnu 2010 nastupoval Miroslav Singer do čela České národní banky jako expertní ekonom. V červnu 2016 odchází z čela ČNB jako politik. Přestože on s tím jistě nesouhlasí, je to tak. Intervence z listopadu 2013 ho z něj udělaly. Jeho předchůdci Tošovský či Tůma provázeli zemi nejrůznějšími hospodářskými, finančními i měnovými krizemi, žádný z nich si nevysloužil takovou kritiku jako právě Singer po intervencích. Možná že má ještě někde (třeba na záchodě) zarámovaný slavný článek Blesku z ledna 2014 "Vyvolení z ČNB: Singer a spol. vydělává balík, ale obědvají jen za 34 korun!", kterým kulminovala mediální a politická fackovačka bankéřů, kteří nám vše zdražili. Přestože Singer naprosto tragicky podcenil vysvětlování intervencí lidem, svůj krok bez problému před experty obhájil. Jestli mu lze něco vyčítat, tak že k intervenci přistoupil pozdě.

Pro Singera seriál v Blesku o "korunovaném bankéři", kterému posadili nakřivo korunku na hlavu, musel být šok. Vždyť před intervencemi sbíral nejrůznější ceny pro nejlépe komunikujícího bankéře. Vzhledem k tomu, že do rady nastoupil jako viceguvernér už v roce 2005, věděl, jak banku reprezentovat. A přesto intervence skončily v očích veřejnosti jako velký průšvih. Singerovy tabulky o jádrové deflaci nikoho nezajímaly. Jeho věta, že chudí o nic nepřijdou, protože nic nemají, se však stala ikonickou. Singer podcenil latentní hrdost Čechů na silnou korunu, kterou máme od Rašínových dob a ani komunisti ji zcela nezničili. Singer se však rychle vzpamatoval a bravurním způsobem dokázal odrážet ty nejzávažnější politické ataky. Na svoji stranu získal premiéra Jiřího Rusnoka (nyní svého nástupce v ČNB). Když mu prezident Miloš Zeman nesmyslnými ataky hýbal korunou o desetníky, spustil blogerskou ofenzivu, kterou trhy zase uklidnil. Dlouho po první intervenci mu stačilo jen jeho rázné slovo. Teprve později ho koruna olizující kurzový závazek donutila opět intervenovat.