Průmysl stoupl o 8,6 procenta, nejvíc od loňského června. Stavebnictví naopak zpomalilo o více než 4 procenta

Průmyslová výroba v květnu zrychlila tempo meziročního růstu na 8,6 procenta. Naposledy takto výrazným tempem rostla loni v červnu. Letos v dubnu byl růst zhruba poloviční. Naopak stavebnictví v květnu zpomalilo na 4,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad.

Letošní květen měl ve srovnání s loňským o tři pracovní dny více. K růstu průmyslové výroby přispěla tradičně výroba motorových vozidel, která v květnu stoupla o 21,4 procenta.

Kromě výroby automobilů k růstu průmyslu přispěli výrobci elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Těm výroba po předchozím útlumu stoupla meziročně o desetinu. Dařilo se také kovovýrobě s meziročním růstem o 11,1 procenta.

Dařit se ale přestalo výrobcům ostatních dopravních prostředků a zařízení, kterým produkce meziročně klesla o 11,6 procenta. V předchozích měsících rostla. V útlumu výroby jsou nadále chemičky, kterým produkce v květnu klesla o dalších 13,6 procenta, a těžaři. Těžba byla meziročně nižší o 4,5 procenta.

Tržby z průmyslové činnosti meziročně vzrostly o 4,9 procenta, výraznější růst byl patrný v zahraničí. Tržby z přímého vývozu stouply o 6,2 procenta, kdežto domácí tržby o 3,4 procenta.

Průmyslovým podnikům se nadále dařilo získávat nové zakázky. Těch meziročně přibylo o 13,5 procenta, tempo růstu tak z dubnových 13,2 procenta ještě zrychlilo. Nové zakázky průmyslové podniky nalezly zejména v zahraničí, kde stouply o 16 procent, zatímco tuzemské zakázky vzrostly o 9,1 procenta. Nová odbytiště si našli především výrobci aut, těm zakázky vzrostly o dvě pětiny.

Stavebnictví v květnu zpomalilo

Stavebnictví v České republice v květnu zpomalilo meziroční pokles na 4,3 procenta po dubnovém snížení produkce o 13,7 procenta. Klesla produkce pozemních i inženýrských staveb, bylo ale zahájeno a dokončeno více bytů a stavební úřady vydaly více stavebních povolení.

Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla stavební produkce o 8,4 procenta. Meziměsíčně byla stavební produkce očištěná od sezonních vlivů o 2,8 procenta vyšší.

Počet zahájených bytů se meziročně zvýšil o 44,6 procenta na 2632. "V bytových domech byl zaznamenán růst počtu zahájených bytů téměř o dvojnásobek především v důsledku nízké srovnávací základny z roku 2015," uvedl ČSÚ.

Podle odborníků je zmíněný nárůst počtu nových bytů dán především tím, že stejné období minulého roku bylo zahájeno podprůměrným množstvím nových bytů. Počet dokončených bytů meziročně vzrostl o 61,4 procenta na 2500, podle statistiků je za růstem mimo jiné také nízká srovnávací základna.

Přestože se české stavebnictví pohybuje v minusových číslech, nahoru ho táhlo také množství vydaných stavebních povolení. To vzrostlo letos v květnu o 9,7 procenta. Stavební úřady jich vydaly celkem 7907.

"Naději do budoucna dává počet vydaných stavebních povolení – orientační hodnota staveb meziročně vzrostla téměř o polovinu. K tomu je však zapotřebí dodat, že jde zatím jen o stavební povolení, neznamená to ještě vysoutěžené a zahájené stavby," říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš.

Zatímco bytová výstavba meziročně rostla, do minusu šla naopak produkce pozemního stavitelství, která klesla oproti roku 2015 o 1,8 procenta. Produkce inženýrského stavitelství se snížila celkem o 9,1 procenta.

Na letošní propad českého stavebnictví má podle odborníků vliv hned několik faktorů. První je silný loňský rok, za kterým stálo dočerpávání evropských peněz z dobíhajících operačních programů. Samotní stavaři si pak stěžují na problematickou legislativu a zdlouhavé povolovací procesy výstavby. V Praze podle developerů trvá povolení jedné stavby v průměru až osm let. Komplikace českému stavebnictví přineslo i letošní zmražení velkých infrastrukturních staveb. EU chtěla, aby na ně Česko zpracovalo nové dokumentace EIA, které hodnotí vliv staveb na životní prostředí. Česko nakonec dostalo povolení zahájit stavbu deseti těchto staveb podle staré dokumentace.