ČTÚ tlačí operátory k lepšímu signálu ve vlacích. Chystá i vlastní aplikaci s mapou pokrytí

Pasažéři ve vlacích si ještě letos budou moci před cestou dopředu zjistit, kam si ve vlaku přesně sednout a mít nejlepší příjem datového a hlasového signál na mobilním telefonu. Službu umožní aplikace, kterou chystá Český telekomunikační úřad – regulátor trhu s mobilním voláním či televizním a rozhlasovým vysíláním.

"V ideálním případě kliknete na konkrétní vagon, zadáte svého operátora a uvidíte pokrytí po celé délce koridoru. V aplikaci se zkombinují jízdní řády, naše měření síly signálu a prostupnost signálu vagonem," říká předseda ČTÚ Jaromír Novák, s nímž páteční vydání HN přinese velký rozhovor. Předseda úřadu v něm hovoří o šancích na zavedení balíčků na neomezená data, o ochraně zákazníků mobilních operátorů a o možnosti vstupu nového operátora na český trh.

HN: Minulý týden jste zveřejnili mapy pokrytí železničních koridorů signálem pro šíření rychlého internetu. Co jste při měření zjistili?

Nemůžeme říct, že by se operátoři cíleně na koridory zaměřili, ačkoliv podle závazku musí do roku 2021 pokrýt 100 procent čtyř hlavních českých tratí. Pokrytí je nyní vázáno hlavně na města a obce podél koridorů, kde vysílače osvítí i projíždějící vlak a cestující má signál. Co se týká procentuálního pokrytí různých druhů sítí jako LTE, GSM a 3G, není úplně špatné. Nicméně uživatelská zkušenost je zpravidla výrazně horší. To proto, že se nepokryté úseky rychle střídají s pokrytými a trvá déle, než se mobil přihlásí do sítě. Problém je i ve vagonech. Některé z nich propouštějí signál výrazně hůře, někdy ho tlumí až o 50 procent.

HN: Platí, že novější vagony s bytelnější a bezpečnější konstrukcí propouští signál hůř než starší vagony?

Takhle to úplně není. Navíc roli hraje i to, kde přesně sedíte.

HN: Poradíte nám tedy, kde sedět, abychom měli nejlepší signál?

To zatím ne. Ale na našem webu chceme ještě letos připravit aplikaci, která vám pomůže. V ideálním případě kliknete na konkrétní vagon, zadáte svého operátora a uvidíte pokrytí po celé délce koridoru. V aplikaci se zkombinují jízdní řády, naše měření síly signálu a prostupnost signálu vagonem. Podobnou aplikaci si ostatně bude moci vytvořit z našich otevřených dat, která máme na webu, vlastně každý. A nemusí čekat na nás.

HN: A pokud dopravce vymění vlakovou soupravu za jinou, modernější? Budete umět změnit vstupní data v aplikaci?

Přeměření prostupnosti signálu ve vagonech je otázka jednoho odpoledne, pokud se s dopravcem domluvíme.

HN: A jak se dá špatný signál podél tratí vylepšit?

Posílením signálu podél koridorů a současně instalací repeaterů do vlaků.

HN: Dopravci ale zatím odmítají tyto opakovače do vlaků dávat, protože jsou drahé. A s operátory, kterým zařízení patří, nemají vyjasněné financování.

Nevím, z jakých kalkulací vycházejí. Ale pokud by to měl být širokopásmový repeater na více SIM karet všech operátorů, je to otázka kolem dvaceti tisíc za jeden. Pravda je, že by takové zařízení stačilo jen na jeden vagon, a na celý vlak by tak byla potřeba investice i přes sto tisíc korun.

HN: A to je právě argument dopravců. Pokud by takovou částku na jeden vlak zejména České dráhy vynásobily počtem vlakových souprav, pohybují se rázem v desítkách nebo až stovkách milionů korun.

Je otázka, zda by tento parametr neměl být součástí výběrových řízení na nové vagony. Samozřejmě je to filozofický náhled, čí zákazník bude mít benefit přístupu k internetu. Zda je to klient operátora, který se může dovolat nebo datuje po celou cestu, nebo zda je to zákazník dopravce, který bude mít v rámci komfortu i možnost zavolat si a surfovat na internetu. Tato úvaha ale nakonec vede do pekel. Vždy hází na druhého obchodního partnera více nákladů, než je ochoten zaplatit, a v konečném důsledku tratí cestující.

HN: Jak by to tedy operátoři a dopravci podle vás měli udělat?

Myslím, že podnikají v 21. století a některé věci by měly být samozřejmostí. Ať je to pokryté metro, nebo koridory. I proto dal náš úřad do podmínek aukce kmitočtů bod, že do roku 2021 tady musí být stoprocentní pokrytí dálničních tahů a koridorů.

HN: A jak to vypadá na dálnicích?

Jarní měření ukázalo, že situace tam byla obdobná jako na koridorech. Byl ale znát skok mezi slabým 3G a silnějším 4G, u kterého je znát rozvoj. Operátoři nyní staví.

HN: Jak to operátoři udělají, když musí do roku 2021 pokrýt signálem všechny hlavní české železniční tratě, ale někde jsou husté lesy nebo tunely? Sami tvrdí, že raději vysílače dají k městům nebo obcím než do lesů a tunelů, kde by sloužily jen pasažérům ve vlacích...

Je to na nich, ten závazek přijali před třemi lety dobrovolně v rámci aukce kmitočtů. Pravda je, že operátoři si v minulosti stěžovali na to, že sice chtěli postavit vysílač blízko tratí a signál vylepšit, ovšem stát, který se stará o koleje, od nich údajně chtěl několikanásobek obvyklé ceny za strpění věcného břemene na státních pozemcích. Tento problém už ale dříve vyřešilo memorandum mezi ministerstvy průmyslu a dopravy, podle kterého by stát neměl operátory takhle diskriminovat a chtít víc peněz, než je běžné. Otázka je, zda této dohody operátoři využívají. Každopádně výstavba sítí obecně je tvrdý oříšek, dá se toho ještě spousta vylepšit.

HN: Co se stane, pokud operátoři nepokryjí kompletně signálem všechny čtyři koridory?

Úřad jim vydá výzvu s dodatečným termínem. Pokud operátor opět nesplní, přijde o oprávnění využívat kmitočty získané v aukci.