Vážený tazateli,

tvrzení, že zaměstnanec ve zkušební době neodpovídá zaměstnavateli za způsobenou škodu, nemá oporu v zákoníku práce.

Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance.

Zaměstnanec může škodu odčinit především uvedením v předešlý stav, není-li to možné, tak v penězích. Dle ustanovení § 257 odst. 2 zákoníku práce nesmí výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel, který jí se zaměstnancem projedná a písemně mu ji oznámí zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a který zaměstnanec je povinen ji nahradit.

Nesouhlasí-li zaměstnanec se svojí odpovědností za způsobenou škodu nebo nesouhlasí-li s výší náhrady škody, je nevyhnutné obrátit se na soud. 

 

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace