Česko nepatří mezi evropské inovátory, ukazuje studie Evropské komise. Má ale i své silné stránky

Evropskými inovačními leadery jsou Švédsko, Dánsko, Finsko, Německo a Nizozemí. Česká republika se umístila společně s Maltou, Estonskem a Kyprem mírně pod průměrem Evropské unie. Nejméně inovativní jsou v EU Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to z Evropského srovnávacího přehledu inovací, který pravidelně od roku 2008 vydává Evropská komise.

Členské státy jsou na základě své průměrné inovační výkonnosti rozčleněny do čtyř výkonnostních skupin – vynikajících, silných, mírných a slabých inovátorů. Česká republika se řadí do skupiny mírných inovátorů.

Inovační výkonnost v tuzemsku rostla až do roku 2012, poklesla v roce 2013 a v posledních letech opět vykazuje růst. Jedná se o podobný trend, který se objevuje v celé Evropské unii.

Relativně silné stránky ve srovnání s průměrem Evropské unie vykazuje Česko v oblasti lidských zdrojů, pevných investic nebo financování. Relativně slabé stránky studie vidí u duševního vlastnictví a ve výzkumu. Mezi nejrychleji rostoucí ukazatele se pak v tuzemsku řadí příjmy z licencí a patentů ze zahraničí (15 procent) nebo mezinárodně vědecká spolupráce na publikacích (9 procent).

V rámci osmiletého období (2008–2015) se inovační výkonnost EU jako celku zlepšovala, konkrétně tomu tak bylo v případě jednadvaceti členských zemí. Největší růst byl zaznamenán u Lotyšska a Malty. V případě sedmi členských států se však dlouhodobý růst postupně snižoval, nejvíce citelné to bylo v případě Rumunska. V posledních dvou letech se tempo růstu snižovalo dokonce u sedmnácti členských států.

Pokud srovnáme členské země EU s jinými evropskými či relativně blízkými zeměmi, zůstává nejinovativnější zemí v Evropě Švýcarsko. Nově se letos do tohoto srovnání zařadil silný inovátor Izrael a slabý inovátor Ukrajina. Pokud jde o další změny za loňský rok, lze uvést nedávný silný růst v případě̌ Turecka, který zemi posunul ze slabých do mírných inovátorů.

Evropská unie je v celosvětovém měřítku nadále méně inovativnější než Jižní Korea, Spojené státy a Japonsko. Rozdíly ve výkonnosti EU se oproti posledním dvěma jmenovaným zmenšily. Jižní Korea naopak v posledních osmi letech svoji výkonnost zvyšovala mnohem rychlejším tempem a Evropě se vzdalovala. Evropská unie prozatím drží náskok před řadou ostatních zemí včetně Číny, ta ji ale velmi rychle dohání. Míra růstu její výkonnosti je oproti EU pětinásobná.

(Evropský regionální přehled inovací | Foto: Evropská komise)

Inovační výkonnost se měří jako průměrná výkonnost z 25 ukazatelů. Ty spadají pod tři základní skupiny, mezi něž se řadí hnací síly inovační výkonnosti (například lidské zdroje; otevřené, vynikající a přitažlivé výzkumné systémy a financování a podpora), aktivity podniků (investice podniků, vazby a podnikání a duševní vlastnictví) a výstupy, které zahrnují účinky aktivity podniků ve dvou dimenzích inovací (inovátoři a hospodářské dopady).