Česko patří k nejvíc rovnostářským zemím. Mladých pod hranicí příjmové chudoby je méně než ve Švýcarsku

Příjmová nerovnost je v Česku jedna z nejnižších mezi vyspělými státy světa a také ohrožení příjmovou chudobou patří k nejmenším na světě. Potvrzují to nově zveřejněné statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které vycházejí většinou z údajů za rok 2014.

Desetina lidí s nejvyšším příjmem v České republice vydělává v průměru "jen" 5,6krát více než desetina nejchudších. To řadí Česko na čtvrté místo mezi 35 členskými státy OECD. Nejvíce jsou si v příjmech rovni Islanďané, kde deset procent nejbohatších vydělává jen pětkrát více než ti nejchudší. Následují Dánsko a Finsko (shodně 5,3krát).

Příjmové rozdíly mezi 10 % nejbohatších a 10 % nejchudších (v %):

Zdroj: OECD

Naopak největší příjmová nerovnost – zůstaneme-li u vyspělých ekonomik členů OECD – panuje v Mexiku a Chile, kde desetina lidí s nejvyššími příjmy vydělává téměř 21krát více než desetina nejchudších.

Ze statistik za celou OECD dále vyplývá, že příjmové rozdíly se zvyšují. Nejbohatší si nyní vydělají v průměru 9,4krát více, zatímco v osmdesátých letech to bylo jen sedmkrát více.

Příjmová nerovnost podle OECD

Podobné výsledky ukazuje také takzvaný Giniho koeficient. Ten se pohybuje se od nuly do jedné - nula představuje absolutní příjmovou rovnost, zatímco hodnota jedna by znamenala, že veškerý příjem dostává jediný člověk ve společnosti.

Nejnižší Giniho koeficient mají Island (0,242), Norsko, Dánsko, Slovinsko, Finsko a Česká republika (0,262), nejvyšší Chile (0,465), Mexiko (0,459) a USA (0,394). OECD pro porovnání uvádí i některé nečlenské státy, z nichž nejhůře vycházejí Jihoafrická republika (0,670), Kolumbie (0,556), Brazílie (0,55) a Čína (0,469).

Relativně dobře je na tom Česko také z hlediska příjmové chudoby. Za ni je podle OECD označován stav, kdy člověk získává méně než polovinu mediánu příjmů v dané zemi. Medián ukazuje střední hodnotu, pokud bychom všechny příjmy seřadili za sebou – tedy přesně 50 procent příjmů je vyšších a 50 procent nižších než medián. Jde tak o "reálnější" ukazatel, který lépe než statistický průměr omezuje extrémně vysoké nebo nízké hodnoty.

V celkovém žebříčku bez ohledu na věk patří Česku třetí místo. Příjmová chudoba se týká šesti procent obyvatel, méně už je to jen na Islandu (4,6) a v Dánsku (5,4). Nejhůře na tom jsou Izrael (18,6) a USA (17,5).

Podíl lidí pod hranicí příjmové chudoby bez ohledu na věk (v %):

Zdroj: OECD

Mladí Češi mezi 18 až 25 lety jsou na tom dokonce nejlépe ze všech států OECD. Pod hranicí příjmové chudoby žije podle OECD jen 4,9 procenta lidí v této věkové skupině. Až za Českem skončily Island (6,4 procenta) a Švýcarsko (7,1 procenta). Na opačném konci žebříčku je překvapivě Norsko, kde se pod hranicí příjmové chudoby nachází čtvrtina mladých lidí.

Podíl lidí ve věku 18-25 let pod hranicí příjmové chudoby (v %):

Zdroj: OECD

Třetí nejnižší v rámci OECD je pak příjmová chudoba v Česku u lidí starších 65 let. Týká se jen tří procent lidí – lépe jsou na tom jen Nizozemsko (2,2 procenta) a těsně Island. Jednoznačně nejhůře je na tom podle statistik Korea – pod hranicí příjmové chudoby tam žije téměř polovina (48,8 procenta) nejstarších lidí. V Austrálii, která je druhá od konce, je to 25,7 procenta.

Ve věkové skupině 25 až 65 let žije v ČR pod hranicí příjmové chudoby 5,7 procenta osob. Jedná se o čtvrté nejnižší číslo v OECD – lépe jsou na tom Dánsko (3,7 procenta), Island a Finsko. Nejhorší čísla vycházejí pro Španělsko (16 procent) a Řecko (15,4 procenta).