Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) ve čtvrtek jménem vlády podepsal investiční smlouvu s americkou společností GE Aviation. Ta se zavázala, že do roku 2022 postaví poblíž Prahy továrnu na letecké motory, kterých chce postupně vyrábět až 600 ročně. V závodě navíc do roku 2023 vznikne přes 500 pracovních míst. Noví zaměstnanci se připojí ke čtyřem stovkám dosavadních pracovníků, které podnik zaměstnává v pražských Letňanech. Na vývoji nového motoru se bude podílet také pražské ČVUT, které na letecký výzkum od státu obdrží návratnou půjčku ve výši dvou miliard korun. Americká společnost pak škole přispěje 100 miliony korun.

Průmyslový konglomerát GE, jehož tržní hodnota přesahuje výši českého HDP o celé dva biliony korun, chce s turbovrtulovými motory z Česka ovládnout až 60 procent globálního leteckého trhu.

"Českou republiku jsme si pro projekt vybrali kvůli zdejšímu leteckému průmyslu, který má v zemi tradici a zázemí. Motory tu chceme vyrábět několik desetiletí, proto zemi jen tak neopustíme," řekl HN středoevropský ředitel GE Peter Stračár.

"Investice GE v sobě jako jedna z prvních v Česku snoubí výrobu spolu s výzkumem a vývojem. Česká republika se díky ní stane jedním z pěti států světa, které letecké motory vyrábějí a zároveň je vyvážejí," uvádí mluvčí ministerstva průmyslu (MPO) František Kotrba.

Deset miliard dolarů je investice pro celý region

Celková výše investice v Česku ovšem nedosáhne 9,8 miliardy korun (400 milionů dolarů), jak bylo dříve avizováno. Částka se týká i Polska nebo Itálie, kde bude část vývoje a výroby nových motorů probíhat.

"Významná část z této sumy ovšem připadne na Českou republiku, která se stane globálním sídlem celého projektu. Budeme tu motor vyvíjet a testovat a vyrobíme zde také většinu jeho součástek," vysvětluje programový ředitel výroby turbovrtulových motorů v českém GE Aviation Milan Šlapák.

Společnost podle něj ovšem nezveřejní, kolik z téměř 10 miliard korun připadne Česku. "Naši konkurenti by si z toho mohli lehce odvodit, jaké kapacity v daných státech máme nebo kolik v nich vkládáme do výzkumu. Proto výši investic za jednotlivé evropské státy uvádět nebudeme," dodal Šlapák, podle něhož firma s výší chystané investice v Česku neoperovala ani dříve a média si sumu vyložila mylně. Zdroje blízké GE potvrdily, že jenom stavba nové letecké továrny v Česku vyjde společnost na více než 50 milionů eur (1,4 miliardy korun). Ty by měly jít nad rámec souhrnné evropské investice.

Zmatky kolem klíčového čísla projektu jdou ovšem spíše na vrub ministerstva průmyslu a agentury CzechInvest, které investiční smlouvu s firmou dojednávaly a téměř desetimiliardovou částku ve svých vyjádřeních zmiňovaly. Oba úřady teď ovšem nechtějí dříve uváděné číslo příliš komentovat. "Výše investice v České republice je v tuto chvíli důvěrnou informací, a proto ji bohužel nemůžeme zveřejnit," uvedl ředitel CzechInvestu Karel Kučera.

I když přitom není jasné, kolik peněz GE se svým leteckým projektem do Česka přinese, dává investice podle většiny oslovených leteckých firem a odborníků smysl.

"GE v Česku působí od roku 2008, každoročně navyšuje výrobu a má tu své globální centrum pro výrobu turbovrtulových motorů. Pro Česko je projekt nového motoru příležitostí skokově navýšit leteckou výrobu," míní bývalý šéf Aera Vodochody Ladislav Šimek, podle něhož je zřejmé, že Američané chtějí v Česku zůstat dlouhodobě, a nemělo by tedy hrozit, že svou výrobu časem přesunou jinam.

S tím souhlasí i ředitelka Svazu českých leteckých výrobců Alice Undusová, která vyzdvihuje nové příležitosti pro české výrobce. "Pro nový motor kompletně vyvinutý a vyráběný v Česku bude GE Aviation potřebovat nové místní dodavatele, takže je to příležitost pro stávající i aspirující letecké firmy, aby se rychle snažily tím dodavatelem stát," míní zástupkyně českých leteckých firem. Těm americká společnost slibuje každoročně zakázky až ve výši 90 milionů eur (2,4 miliardy korun).

Kritici ovšem varují před tím, že GE českým podnikům může přetáhnout letecké odborníky, kterých je na zdejším trhu práce nedostatek. "Může se to podobat příchodu firmy Honeywell, která využila tradičně vysokého technického potenciálu naší země, což vedlo k oslabení českých leteckých firem," míní spolumajitel kunovického výrobce letadel Evektor Jaroslav Růžička.

ČVUT chce vládní garance

Nedostatkové odborníky má pro americkou firmu přitom vychovat pražské ČVUT, které se chystá navýšit studijní kapacity leteckých oborů, jež má akreditované. "Do čtyř let chceme vyprodukovat větší množství bakalářů a následně inženýrů s leteckou specializací. V GE by pak mohly pracovat stovky našich absolventů," uvádí rektor školy Petr Konvalinka.

Pražská univerzita se navíc chystá na výzkumnou spolupráci s leteckým výrobcem, na niž by od státu měla získat návratnou půjčku ve výši dvou miliard korun. Tu by měla podle vlády státu vrátit, až v příštím roce obdrží na letecké projekty evropské dotace ve stejné výši, o něž si už škola požádala. "Kdybychom ale peníze z Bruselu nedostali, nemáme žádnou garanci, že by tu sumu uhradil stát," uvádí rektor, podle něhož škola není připravena na případ, kdy by musela miliardový letecký výzkum financovat sama.

"S podpisem investiční smlouvy s GE samozřejmě souhlasíme. Myslím si, že to je obrovská příležitost pro Česko i ČVUT, jehož prestiž se tak zvýší. Bez finančních garancí vlády pro naši školu ovšem nemám jistotu, že náš akademický senát schválí podpis školy pod touto investicí," vysvětluje Konvalinka, který se ke čtvrtečnímu potvrzení dohody s GE nepřipojil a hodlá se ve věci finančních garancí pro ČVUT v příštím týdnu sejít se zástupci vlády.

Bez souhlasu pražské techniky přitom nejspíš nebude možné investici definitivně potvrdit, což v minulém týdnu připustil i ministr průmyslu Jan Mládek. "Vše je trochu komplikované tím, že spolupráci musí potvrdit ČVUT. Věřím ale, že vše bude dotaženo bez problémů do konce a smlouvu podepíšeme," uvedl Mládek.

Investici tak nadále provázejí komplikace. Ty byly patrné už v průběhu dojednávání dohody během letošního roku, již ztěžovaly spory mezi ministerstvy financí a průmyslu.

Úřad Andreje Babiše (ANO) vytýkal Mládkovi a CzechInvestu, že s GE nedojednali garance potvrzující, že firma v Česku leteckou továrnu skutečně postaví a zaměstná v ní avizovaných 500 lidí. "Není možné, aby na straně státu převažovala rizika, zatímco na straně investora jen získané výhody," uvedlo v červenci ministerstvo financí (MF). Mládek na adresu Babišova úřadu následně kontroval, že MF projekt dlouhodobě sabotuje a hrozí, že GE kvůli sporům v české vládě svou továrnu raději umístí do Polska. 

Možná proto MPO spolu s CzechInvestem operovaly v tisku se sumou 9,8 miliardy korun, které měla americká firma do Česka přinést. Vláda nakonec po dramatickém jednání leteckou investici na sklonku července odklepla.

Pokud ji nyní potvrdí i ČVUT, začne GE s výrobou nových turbovrtulových motorů v roce 2022. Na motory s označením ATP už má firma prvního kupce, americkou společnost Textron Industries, která je chystá montovat do svých nových soukromých letounů Cessna Denali. Nové motory, jež by měly vznikat v chystané továrně poblíž Prahy, mají z trhu vytlačit konkurenční produkty kanadské firmy Pratt & Whittney, vyráběné od půlky šedesátých let minulého století. Výrobky GE mají dosahovat větší rychlosti, výkonu a spotřebovat také o 20 procent méně paliva.