Evropa poroste příští rok o 1,6 procenta. Česku předpovídá Evropská komise 2,6 procenta

České hospodářství letos poroste o 2,2 procenta, uvedla ve středu Evropská komise ve své pravidelné podzimní makroekonomické předpovědi.  Pro příští rok čeká komise růst českého HDP o 2,6 procenta a v roce 2018 ještě o desetinu procenta více. Růst podpoří rostoucí investice i posilování soukromé a veřejné spotřeby.

Komise připomněla, že letošní odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta představuje výrazný propad proti hodnotě 4,5 procenta z loňského roku. Důvody podle unijní exekutivy souvisí s cyklem čerpání peněz z evropských fondů.

Komise je ve svém odhadu o něco konzervativnější než Česká národní banka (ČNB), která před několika dny zlepšila letošní odhad vývoje české ekonomiky na 2,8 procenta.

Evropská unie podle odhadů příští rok poroste o 1,6 procenta

Hospodářství celé Evropské unie posílí v příštím roce o 1,6 procenta, uvedla ve stejné předpovědi Evropská komise. 

Eurozóna, tedy země platící společnou evropskou měnou, poroste o 1,5 procenta. Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici před novináři zdůraznil, že růst je velmi mírný a ve stávající nejisté době je třeba mírnou obnovu evropského hospodářství dál udržet a posilovat.

Pro letošní rok komise odhaduje růst celé EU o 1,8 procenta, eurozóny o 1,7 procenta. Ve srovnání s poslední předpovědí zveřejněnou na jaře tak komise jen o desetinu procenta zhoršila výhled pro eurozónu. V roce 2018 by podle aktuálních odhadů komise měla celá unie růst o 1,7 procenta a země platící eurem o 1,7 procenta.

Hlavním motorem růstu unijního hospodářství do roku 2018 bude soukromá spotřeba, podpořená rostoucí zaměstnaností a růstem mezd.

Komise ale zároveň zdůrazňuje, že politická nejistota, malý růst mimo EU a slabá míra mezinárodního obchodu vyhlídky zhoršují. V příštích letech už navíc evropská ekonomika nebude moci těžit z příznivých vnějších faktorů, jako jsou nízké ceny ropy a příznivý vývoj měnových kurzů.

Rizika, která mohou růst ohrozit, tak podle komise vzrůstají. V prognóze je v této souvislosti zmíněno červnové britské rozhodnutí odejít z EU, ale také nejisté ekonomické trendy v Číně či riziko prohloubení geopolitických konfliktů.

Evropská komise očekává v letošním roce inflaci v eurozóně na úrovni 0,3 procenta, v letech 2017 a 2018 už by zde ale ceny měly růst o 1,4 procenta. V celé EU by inflace měla z letošních 0,3 procenta zrychlit na 1,6 procenta v roce příštím a 1,7 procenta v roce 2018.

Zlepšovat se podle komise v letech 2017 a 2018 bude situace se zadlužením zemí EU. Deficit eurozóny by se měl z letošních 1,8 procenta HDP v letech 2017 i 2018 snížit na 1,5 procenta. Je to výsledkem nižších sociálních transferů v důsledku klesající míry nezaměstnanosti, změn v podobě platů ve veřejném sektoru a také nízkých úrokových sazeb, které zlevňují náklady na dluhovou obsluhu.