Od roku 2020 bude méně evropských peněz na silnice a stát řeší, jak je nahradit. Pomoci by mohli soukromí investoři

Po roce 2020 bude mít Česko mnohem méně peněz z fondů EU na dopravní stavby. Jednou z možností, jak stavbu nových silnic financovat, jsou PPP projekty, které do veřejných staveb zapojují soukromé subjekty. Na rozdíl od Slovenska, kde v říjnu začala výstavba asi 60 kilometrů dálnice v okolí Bratislavy a připravují se další tři projekty, zatím v Česku partnerství soukromého a veřejného sektoru moc úspěšná nejsou.

"Pokud bychom chtěli roční výši investic zachovat na úrovni do devadesáti miliard, musíme peníze z evropských fondů nahradit dodatečnými 30 až 40 miliardami," řekl Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury, jež pořádala akci, která budoucí nedostatek peněz z evropských fondů probírala.

Letošní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) se započtením evropských dotací dosahuje 66 miliard, v příštím roce to bude díky jejich předpokládanému lepšímu využití 82 miliard. Podle odhadů porostou výdaje až do roku 2019, kdy by mohly přesáhnout sto miliard. Potom přijde výrazný pokles, byť ho ještě do roku 2023 může vyvažovat dočerpávání peněz, které se nestihnou využít.

Současná výše peněz na dopravní infrastrukturu z národních zdrojů je nyní padesát miliard. "Nedá se čekat, že by peníze od státu byly v budoucnu výrazně vyšší než dosud," uvedl státní tajemník ministerstva dopravy Tomáš Čoček.

"Rok 2015, kdy se dočerpávaly evropské fondy z minulého období, už se prostě opakovat nebude," řekl šéf SFDI Zbyněk Hořelica. Ten má k dispozici na dopravní stavby kromě peněz z fondů EU ještě prostředky ze státního rozpočtu, dále z výběru mýtného a části spotřební daně.

EU změní způsob financování

Úředníci připouští, že projekty typu dostavby dálnice D3 směrem na České Budějovice, rychlostní silnice D35 přes Hradec Králové, vysokorychlostní železniční tratě nebo proměna nádraží v Brně mohou být v budoucnu za stávajících podmínek složitě financovatelné.

Podle Tomáše Janeby z Asociace pro rozvoj infrastruktury se proto financování dopravních staveb musí změnit. Kromě menších částek z EU navíc porostou i náklady na správu a údržbu silnic. "Méně peněz potom zbude na nové stavby," řekl Janeba, který vidí možnou náhradu v PPP projektech a podporuje je. Za optimální výši investic na dopravní stavby v Česku považuje Janeba 80 až 90 miliard korun ročně.

Zapojení soukromých peněz podporuje i Evropská komise, která se v rámci Junckerova balíčku pokouší nastartovat investice. Do roku 2020 by měl podle plánů šéfa komise Jeana-Clauda Junckera přinést do evropské ekonomiky investice v objemu půl bilionu eur. Jednou z možností jsou i dopravní projekty.

V Bruselu navíc probíhá debata, zda velké infrastrukturní projekty nefinancovat jen přes takzvané komunitární programy řízené přímo Evropskou komisí. Tím je před třemi lety zřízený Nástroj na propojení Evropy, kde je mezi lety 2014 a 2020 pro všechny členské státy k dispozici 26,2 miliardy eur (asi 700 miliard korun). Česká republika zatím není v konkurenci ostatních států při jeho využívání příliš úspěšná.

Ze strany Evropské komise je podle státního tajemníka Čočka i stále větší tlak, aby se ustupovalo od přímých dotací k systému záruk a půjček, podobně jako nyní funguje Junckerův plán.

Dvě nové zkratky: PPP a BIM

Na složitější dobu se připravuje Státní fond dopravní infrastruktury. "Zřídili jsme oddělení, které všechny nové trendy v dopravní infrastruktuře sleduje," prohlásil šéf dopravního fondu Zbyněk Hořelica.

Kromě projektů PPP, kde se podle něj mezi roky 2018 a 2019 rozhodne, zda jsou vhodné pro velké dopravní stavby, jde například o využití moderních technologií při stavbách - takzvanou metodu BIM (Building Information Management). Podle Hořelici chce fond realizovat v roce 2017 pilotní projekty, kde si ověří, jak fungují, a připravit národní standardy. To by šíření BIM při stavbách financovaných z veřejných zdrojů výrazně napomohlo.

Při modernizaci železniční stanice v České Lípě nebo při stavbě úseku D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou využívá metodu BIM například stavební společnost Skanska. "Díky řízeným a naváděným stavebním strojům dokážeme lépe plnit požadavky norem a ušetříme," vysvětlil Ondřej Svatoň, ředitel komunikace a marketingu Skanska.

Dlouhodobým nářkem stavebníků je příliš dlouhé trvání projektů a jejich složitost. Příští rok vydá Státní fond dopravní infrastruktury na přípravu nových staveb čtyři miliardy korun, s podobnou částkou se podle Zbyňka Hořelici počítá také pro roky 2018 a 2019.

Podle ministerstva dopravy situaci zatím nezlepšuje ani nově přijatá legislativa. "Na začátku roku 2018 chceme připravit větší novelu stavebního zákona," uvedl státní tajemník Tomáš Čoček. Kritické je ministerstvo i k novému zákonu o veřejných zakázkách, hlavně kvůli jeho metodice.